25.4.2023 Rothenburg ob der Tauber - Bavorsko - Německo
Poslední dva dny jsme měli počasí jako na houpačce.
Prší, svítí sluníčko, fouká ledový vítr a teploty kolem 10 °C nejsou teda nic moc. Naštěstí jedeme pomalu, a tak si na tu příšernou zimu můžeme pomaličku zvykat.
Vůbec si neumím představit, strávit na jihu, hezky v teple měsíc, dva a pak se během dvou dnů vrátit do zimy střední Evropy.
To musí být docela šok.
Nicméně, my zatím jedeme krásným Bavorskem. Prošli jsme si Rothenburg ob der Tauber, který máme na cestě a který je opravdu velmi pěkný.
Staré město za mohutnou pevností stojí za aspoň krátkou návštěvu. Když, tady jsou snad všechna historická města moc hezká.
Opečovávané hrázděné domy a samozřejmě, vždycky obdivuj naprosto dokonalé vývěsní štíty.
Někdy jsou tak velké, že si říkám, jestli to už trošku nepřehání, ale nepřehání.
Je to taková přetahovaná, kdo bude mít upozornění na to co se v domě děje větší, honosnější, krásněji propracován.
Občas jsou to vyloženě umělecká díla a skvělá ukázka mistrovství kovotepectví, kovářů a já nevím které všechny profese se na takové práci podílejí.
No a samozřejmě, domy, tak to je kapitola sama o sobě. Jeden je hezčí než druhý. Z tohoto městečka pochází „ maistertrunk“.
Co to je? 30. října 1631 padl Rothenburg do rukou císařské armády generála Tillyho. Nemilosrdný vojenský vůdce a diktátor se rozhodl, že město, které se nestydatě bránilo, srovná se zemí.
Nicméně, přijal nabídku napít se z Humpenu, což je objemná nádoba na 3,25 litru dobrého místního vína. Když se slavný vojevůdce zklidnil, mírně ovíněn, navrhl, že pokud se najde někdo, kdo vypije, kdo dokáže vypít najednou celý Humpen vína, tak město ušetří.
Tak jako dneska i tenkrát to byl neslýchaný výkon, Maistertrunk, neboli mistrovský výkon v pití. Výzvu přijal starosta města Nusch.
Podařilo se mu vypít víno na ex, což trvalo neskutečných 10 minut. Tilly slovo dodržel a když se Nusch probral z třídenního bezvědomí zjistil s úlevou nejen že je stále na živu, ale že město nebylo vypáleno.
Dalším městečkem je Schrobenhausen, které je také pěkné, ale to jsme si jen proběhli. Když ona i jen cesta bavorskými městy je krásná.
Zdenda zcela úmyslně plánuje trasu tak, abychom pokaždé jeli jinou cestou a hlavně, v navigaci dá průjezdné body, které nás provedou centrem města, které máme na cestě, a tak vidíme spoustu krásných ulic, uliček, malých měst, vesnických náměstí a tak podobně.
Samozřejmě, jedeme i tím nejzapadlejším venkovem, a to je na tom cestování to nejkrásnější.
Poznávat, vidět, porovnávat, zažít.
Doma je doma, jistě, ale přejet naše slavné hraniční hory a kouknout se k sousedům není vůbec k zahození, ale to už všichni ví.
Tak nám pomalu končí tato naše poslední zimní cesta a my si užíváme poslední bavorské vesnice.
Německo se s námi loučí naprosto přepychovým, myšleno na německé poměry stáním pro obytná auta.
Je tu něco neslýchaného, pěkné stání, v zeleni, což bývá běžné ale voda zdarma i s hadicí. Tak to opravdu nebývá zvykem.
Zrovna nedávno, je to pár dnů jsme kupovali na stání vodu za 1 euro, ale bylo to maximálně 50 l. Ale je pravda, co bychom za jedno auro chtěli, že ano. To v Čechách budeme bojovat s vodou. Tradičně nemáme kde vodu natankovat.
Je houby platné, že bychom jí rádi zaplatili, ale objevit vstřícný kohoutek je přímo nadlidský výkon, který se rovná výhře v loterii.
24.4. trasa je:
Dnešní trasa je:
