3.12. 2023 Delta Ebro - Španělsko

Další výlet na kolech nás zavedl do delty řeky Ebro. Přírodní park Ebro Delta (v katalánštině a oficiálně Přírodní park Delta de l'Ebre ) je chráněná přírodní oblast v ústí řeky Ebro a jsme v provincii Tarragona , Katalánsko, mezi regiony Bajo Ebro a Montsiá . Přírodním parkem byl vyhlášen v srpnu 1983 a rozšířen v roce 1986.

V současnosti má rozlohu 7 736 ha. Ebro je největší řeka ve Španělsku a plní velmi podobnou funkci jako Nil v Egyptě. Usazeniny hornin z jejích horních toků doputují až do delty a zde se po tisíce let ukládají. Tyto sedimenty jsou tedy materiály z Pyrenejí, Iberského systému a Kantabrijského pohoří, tedy z míst, odkud řeka pramení.

Množství sedimentovaných materiálů vytvořilo plochu o rozloze více než 320 km², na kterém se vytvořila řada biotopů. Současný tvar delty je dokonale nakreslená „šipka“, která proniká asi 22 km do moře a vytváří tak třetí největší deltu ve Středozemním moři po deltě Nilu s 24 000 km² a deltě Rhôny, která se rozkládá na ploše 500 km².

Tolik fakta, ale proč se zrovna sem vypravit?Dalo by se říct, že je to tady jeden velký mokřad, spousta rýžových polí a jinak nic víc. Pokud zaparkujeme na velkém stání v městě La Aldea, kde je zároveň start nebo cíl cyklostezky Vía Verde Del Ebre, ale jinak je to také uvedeno jako přírodní stezka Ebro, tak nás čeká neskutečný výlet. Všude kolem nás jsou mokřady a rýžová pole. Mokřady jsou velmi pečlivě chráněné. Jedná se o naprosto unikátní biotop a snad i díky systémům kanálů, jezírek a všelijakých zavodňovacích koryt, nemohou návštěvníci poničit křehkou oblast plnou vodního ptactva a chráněných rostlin.

Po celém území je zakázáno parkování obytných aut a stavění stanů. Což všichni dodržují. Za celých 50 km, které jsme deltou projeli jsme skutečně viděli jedno jediné obytné auto, které stálo na sice kouzelném místě, ale nemělo tam co dělat.

Je někdy až úsměvné, jak kolegové z Německa, kteří si doma nedovolí vyhodit na zem ani miniaturní papírek od jakési drobnosti, nedovolí si zaparkovat, kde to není povolené, striktně dodržují všechny zákazy, příkazy a omezení, tak jakmile se ocitnou v cizině, tak se někdy chovají dost otřesně. Samozřejmě, rozhodně to nejsou všichni, to ani náhodou, ale pokud se na to zaměříme, tak venku ti, co porušují zákazy jsou téměř vždy Němci.

Ale zpět k našemu výletu. Značka Vía Verda del Delta de l´Ebre je pro mne maličko matoucí. Na oficiálních stránkách není uvedená, ale jak vidno, tak existuje.

Delta je velmi důležitou oblastí pro ptáky, kterých tu žije na sto druhů a pokud se vezmou ještě migrující ptáci, tak se zde objeví na 360 druhů ptáků z celkových 600 žijících v Evropě.

Celá tato oblast je plná nádherných cyklostezek a silniček, takže můžeme vše navštívit pohodlně na kole. V deltě je i několik měst, které stojí za to navštívit.

Amposta, která je nejhustěji osídlená a v ní Castillo z třináctého století a Věže La Carrova a San Juan. Doporučujeme také vidět kostely, jako jsou La Asunción a San José. Velkým symbolem Amposty je však především její visutý most, inženýrský zázrak postavený v letech 1915 až 1921 José Eugenio Ribera.

Deltebre a jeho nekonečná rýžové pole a cesta k vyhlídkám Encanyssady a pozůstatky věže San Juan.

Jsme tady v deltě již po třetí a pořád je na co koukat a v každém ročním období je to tady jiné. Nicméně, všemu zde vládne rýže. Systém napouštění a vypouštění rýžových polí je pro laika dost nepochopitelný. Jasně, všichni víme, že rýže se pěstuje na polích, které jsou napuštěny vodou. Ale kdy se pole zaplavuje, rýže vysazuje, to mě zůstávalo stále záhadou. Moc informací není, jak se vlastně v deltě Ebra ta jejich báječná rýže pěstuje. Ale nakonec jsem narazila na moc hezký a myslím že i pro laika pochopitelný a přiměřeně krátký článek.

 „Systém pěstování rýže v deltě řeky Ebro je cyklický. Od dubna do září (období sklizně rýže) cirkuluje sladká voda z řeky, prochází kanály a zavlažovacími příkopy, na pole a teče do pobřežních lagun a z nich do moře. 

Sklizené rýžové pole

V průběhu měsíce prosince jsou vstupní brány uzavřeny a voda zůstává stojatá na polích a kanálech, kde se přes zimu odpařuje až do dosažení téměř úplného sucha na konci února. Během měsíce března jsou pole obdělávána a připravována k výsadbě a poté zůstávají zcela suchá, dokud nejsou v dubnu znovu zaplavena a cyklus začíná znovu. 

 Zatopené rýžové pole

Tímto způsobem hydrologická dynamika spolu s některými přírodními jevy rámuje deltu řeky Ebro v atypické situaci, protože slanost jezer je v zimě vyšší než v létě, zatímco by to mělo být naopak, protože výpar by měl koncentrovat soli, ale přidání čerstvé vody v této době způsobí opak. Tento mimořádně jedinečný jev spolu s cyklem produktivity rýže způsobuje změnu biologických rytmů , takže se ukázalo, že skutečným regulátorem, biologickými hodinami, které udávají tón populačním výkyvům fauny, je plodina rýže. Příkladem je zpoždění v hnízdění mnoha ptáků ve srovnání s populacemi na jiných místech podobné zeměpisné šířky, čímž se narození potomků přizpůsobí období dozrávání na rýžovém poli, což umožňuje rodičům lépe potomky krmit. Toto bylo prokázáno u kachen a pěvců“

Nicméně, ujeli jsme skoro 50 km perfektně udržovanou cyklostezkou, kde je jen 15 km takovéto stezky moc hezky ohraničené s velmi solidním povrchem.

Spousta odpočinkových míst samozřejmě s odpadkovými koši. Všude čisto a pořádek.

Netuším, kdy to udržují a kdy odpadkové koše vyvážejí, protože všechny byly téměř prázdné. Známky vandalizmu v podobě poničených laviček – nula.

Docela už mě tím začínají španěláci štvát. Jeden si tady ani nemůže od plic zanadávat. Já nevím, třeba na to, že všichni naštvaně koukají, ani nepozdraví, neodpoví na pozdrav a tak podobně.