9.12.2023 Heradura - Ebro - Španělsko

Všechno se to nějak sune a my jsme jako čekanky na poli. Nakonec se balíme a jedeme nahoru na Ebro.

V plánu je zakoupení povolenky na Ebro, nějaké coto na chytání, aby Zdenda konečně nachytal nějaké candáty. Na ty se moc těším. Zatím přejíždíme k Pepovi, který obhospodařuje rybářský dům a pak se po pár dnech přesuneme kousek níž na překrásné místo, kde se dá chytat ze břehu. Na Ebru není moc míst, kde bychom mohli stát a ze břehu chytat.

Nicméně, jedeme směr na Caspe vysloveně zážitkovou cestou. Tak tu opravdu vřele doporučuji.

Pokud pojedeme zespoda od Tortosy, tak kousek za Xertou uhneme doleva na malou a slušně úzkou silnici TV 7411 a už stoupáme do okolních hor.

Jsou to vlastně hory, na které koukáme z Xerty. Silnice se vine po skalách a my si to opravdu užíváme. Za celý den jsme nepotkali jediné auto, jen asi 4 motorkáře.

Občas na nás vykoukne Ebro. Je to opravdu moc hezká cesta a když se to vydaří a je tak krásně jako dneska, tak je to paráda. Opět obdivujeme silnici v perfektním stavu.

Na spoustě míst jsou na skalách natažené sítě proti padajícímu kamení. Vážně, když si vezmu, kolik práce muselo dát zabezpečení silnice, vůbec jen silnici vybudovat, mít na celé trase perfektní asfalt, udržovat všechny malé mosty přes baranca, vysekávat a čistit vše kolem silnice a přitom přesto, že je sobota, kdy jsou Španělé v pohybu a my za celou trasu nepotkali jediné auto, tak si říkám, jak asi musí být tento region bohatý, když jim zbývají peníze na údržbu tak málo frekventovaného úseku.

A když už si to vše tak za jízdy probíráme a diskutujeme o kvalitě silnice, o nádheře kolem nás tak hned dostáváme na úvahy další udivující místo a tím je kostel svaté Magdalény.

Musíme jen uhnout a jet podle značky. Je to jen kousek a hle.

Otevírá se před námi nádherné, až přímo magické místo s bělostným kostelem na samém vršku.

Opět, jsme tu úplně sami.

Zdenda sem dneska schválně zajel, protože už jednou jsme tu byli a na vršku hned pod kostelíčkem přespali. Je to nevýslovná nádhera, zvlášť, když je západ slunce a vše se noří do šera.

Všem, bych přála aspoň jednou zažít večer vysoko, vysoko nad Ebrem. Já vím, zase jsem jen v superlativech, ale když tady to opravdu jinak nejde a tady na tomto místě obzvlášť.

Ale není to jen kostelíčkem sv. Máří Magdalény, ale i naprosto neskutečným odpočinkovým místem, které se někde nazývá, nebo je někde i uváděno jako „zóna acampada“ Spousta vyzděných nebo kamenných grilovacích míst, spousta stolů s lavicemi.

To, když si ugrilujeme nějakou dobrotu, tak přeci nebudeme sedět na zemi. A jako taková třešnička na dortu je zajímavá stavba kde uvnitř jsou opět lavice a stoly.

Kdyby se náhodou zkazilo počasí, tak přeci návštěvníci nepojedou domů, jen ať se mohou pěkně schovat. Tak tady pro návštěvníky postavili takovýto pěkný odpočinkový domek.

Ještě musím podotknout, že všude je čisto a nic není poničené. Čas oběda už minul, ale my jsme si přesně plánovali tady zastavit a naobědvat se.  

Opět jsme po dlouhém čase vyndali stůl, ubrus, křesílka a na naprosto skvělém místě obědváme. Jak říkám, je to kouzlo, pohádka. Co víc si přát.

Dojeli jsme k Pepovi a Hance na Ebro a nestačíme se divit. Vodu má až pod barákem. Což je dobrá zpráva, tentokrát je v Ebru vody dost. Pár dnů tu pobudeme a dál se uvidí. Je to letos celé nějak rozhozené a vůbec nevíme, kde nakonec budeme na Vánoce a s kým. Nakonec budeme sami a bude to.

Krkonošský už tady taky měli být, ale Jirka před odjezdem omarodil, ale měli by přijet, Morava je se svými přáteli, Jarek je hodně daleko a my mu nejsme schopný říct, kde budeme. Rádi bychom se přesunuli od Pepy s Hankou na to naše místo u Ebra, ale zase nás může vyhnat zima. To je právě velká neznámá.

Zatím se počasí drží. Přes den je kolem 20°C a v noci teplota neklesá pod deset stupňů, ale jakmile se začne nepříjemně ochládat, budeme muset zavelet k ústupu a stáhnout se k moři a maličko níž, jižněji, než je delta. Tak uvidíme.