Klikni na odkaz níže:
Vydejte se s námi na cestu
Máme bujné ráno. Včera jsme zaparkovali na příjemném, velkém, skoro prázdném a relativně klidném parkovišti jen kousek od historického centra města.
Nic, absolutně nic nenasvědčovalo tomu, že by mohl být problém. Tak, on vlastně žádný nebyl, jen v našem okolí, což jsme netušili, je několik škol, z toho určitě a nejméně jedna střední a od brzkého rána se začala sjíždět mládež buď s rodiči nebo již ve svých autech.
Zkrátka byl to od sedmi hodin docela hukot. Hlavně, studenti, co vlastní auta se vzájemně zdravili troubením aut stylem zalehnutí na klakson, což samozřejmě zdravené auto opětovalo podobným stylem. Studenti, kteří nikoho nezdravili alespoň dali všem vědět, že i oni mají auto, které má patřičné, decibely nadupané, troubení. Během chvilky je celé parkoviště plné různě oťukaných aut a já jen tiše doufám, že to náš Flíček přežije ve zdraví.
Périgueux, příšerné jméno, tak akorát na zlomení jazyka, je velmi staré město, které založili Galové (Keltové). Město později ovládli Římané a ejhle, máme totožné město s novým názvem, Vesunna.
Díky Římanům se z provinciálního městečka stalo na tehdejší poměry velkoměsto, které je dodnes největším a nejrušnějším městem regionu Dordogne. Jestli je největším nevím, ale že je rozhodně nejrušnější, zvláště po ránu, tak to mohu dosvědčit.
Spousta kaváren, restaurací a maličkých obchůdků neodmyslitelně patří ke každému starému historickému městu a tady tomu není jinak.
Naštěstí oblast, kterou si chceme projít není nijak veliká, a tak se můžeme bezcílně toulat překrásnými uličkami.
Kdyby domy nebyly tak vysoké, tak díky stísněnosti a uzounkým ulicím bych řekla, že jsme se na chvilku ocitli v Itálii.
Jenže, tam by nám nad hlavou vlálo čerstvě vyprané prádlo, což tady nikde není. Francouzsky si nepotrpí na vlající prádlo na balkonech a už vůbec ne mezi domy.
Tady se prádlo suší v bytech, ostatně, co je komu do toho, jaké máme prádlo, že ano.
Tak místo toho, aby bylo prádlo krásně voňavé z balkonů a teras, hezky vyfoukané a vysluněné, tak ho raději suším někde doma na sušáku, nebo jen přehozené přes bytové dveře.
Zkrátka, tady je veřejné sušení prádla pod úroveň. Něco jiného je na vsích u domů, tam velmi často vidíme sušáky s prádlem, takové ty veliké na pevno zabudované v zemi.
Maličká tržnice na jednom z náměstí, kde se prodává samo sebou vše BIO za poměrně vysoké ceny. Ale jak tak koukám, občas si někdo něco koupí, a tak to asi není až tak drahé, ale je to vždy jen o pár kouskách. Dvě jablíčka, jeden pórek, pár rajčátek, zkrátka, nic se tu nekupuje na kila. I brambory se snad kupují přesně na jeden oběd.
Houby, nádherné hřiby za taky docela slušnou cenu. A pak že nerostou. Samozřejmě, nevím, odkud je přivezli a co je zajímavé, že se tady kupující absolutně spoléhají na to, že v nich nejsou červi. Při prodeji jsou houby vkládané do pytlíku celé. Tak nějak jsem čekala, že je mladík kupujícímu překrojí alespoň na půlku, po délce, ale nikoliv. Paní si koupila tři hříbky, dostala do pytlíku ty, na které ukázala, zaplatila a šla domů.
Kdoví, jestli byly všechny zdravé, ale tak nějak silně pochybuji, i když, možné to je. Třeba francouzské hřiby jsou bez červů. Třeba ve Francii ani nejsou v houbách červi anebo, francouzské pravé hřiby jsou holt honorace, extra a ty prostě červavý nejsou!
Večer jsme dojeli na skvělé stání pro obytná auta a snad budeme mít pro jednou absolutní klid. Teda, doufám, protože kousek je nějaká nová stavba u školy, nebo to bude sportoviště, ale zítra je sobota, tak snad proboha aspoň přijdou do práce v kloudnou hodinu.
Máme hodně málo proudu, a protože jsme každý den několik hodin večer na dvou počítačích, přejezdy jsou velmi krátké a hlavně, už hodně dní v řadě je stále pod mrakem, tak ani dobíjecí booster nám moc nepomáhá. A do toho se ještě na cestu přidám s pečením, takže večer máme málo proudu. Je znát, že sluníčka je velmi, velmi málo a byly dny, kdy nám celý den regulérně propršelo. Využili jsme možnosti připojit se na proud a doládovat baterky.
Cena 6 eur na 12 hodin je slušná a jak to vypadá máme 16A jistič, což by nám mohlo skvěle utáhnout elektrické topení, a lednici.
Voda je tu zadarmo, tak jsme jim nechali alespoň něco málo vydělat.
Ovšem, než jsme přepnuli lednici, tak jsem upekla brambory s vepřovým masem, které jsem měla v mrazáku už dost dlouho a bylo potřeba maso zpracovat.
Nejjednodušší je vše upéct v jednom hrnci a tady je tip na jednoduchou a rychlou večeři s tím, že zbývající dvě večeře mohu dát do krabiček a vlastně mám takto tři večeře pro dva lidi, což je skvělé.
Jen hodím na máslo hrášek jako zeleninovou přílohu a dobrota je na světě.
Dnešní trasa je: 44 km