Hledat

Toplist

Menu

Videa - A léta běží

Zaujalo nás...

NAŠE AKT. POZICE

Hledej v kalendáři podle dnů měsíců a roků

• Gautéguiz de Arteaga - Španělské Baskicko - Španělsko

  2.11.2020

  Kousek od nás je kus lesa 

  

  pomalovaný slavným baskickým rodákem malířem a sochařem Augustínem Iberollou a abychom umělecky nezakrněli, tak se na to lesní dílo jdeme podívat.

  

  Původně jsme chtěli jet na kolech na vysokou horu před námi, kde je na vrcholku kostelíček, ale je krásně a výlet do přírody pěkně po svých bude v tuto chvíli hodnotnější.

  

  Augustín Iberolla je umělec, který má různě po Španělsku mnoho soch a ohromných skulptur. Jako mladý byl zapálený komunista,

  

  což maličko snižuje jeho renomé, několik let si za svoje radikální názory a postoje vysloužil ubytování na státní útraty, ale hříchy mládí se moc nepočítají. Každopádně, veliký kus života zasvětil boji proti radikalismu a dneska je už vysloveně nositelem porozumění, pochopení a smíření. Takové má i les Oma poselství. Ve vesnici Vizcaya je slavný Malovaný les Oma.

  

  Tak, ono je to maličko dál od vesnice. Nejdříve musíme vzhůru do kopce, pak kousek po rovince, pak zase do kopce a jsme v Malovaném lese.

  

  Jak prohlásil Zdenda, pro někoho umění, pro jiného vandalismus, a my jsme někde uprostřed. Klíčem k těm malůvkám je, že jednak, musíte mít tu správnou představivost, pak si správně stoupnout, a nakonec možná něco málo uvidíme.

  

  Ono se taky píše, že každý, kdo se na stromy dívá si může představit v obrázcích co chce, zkrátka, fantazii se meze nekladou a čím jí má člověk bujnější, tím lépe.

  

  Ale, pokud si stoupneme na jednu ze spousty značek toho správného místa, tak i ti, kteří nemají fantazii tak bujnou občas něco identifikují.

  

  Takto třeba postavu na dvou stromech. Normálně je to jakýsi klikihák, ale při stoji na značce a správném náklonu těla, ejhle, je tam cosi jako lidská postava.

  

  Holt, to je umění.

   

  Dneska je den jako vymalovaný a opět jsem se špatně oblékla. Je krásné teploučko a já se pařím v dlouhých legínách.

  

  Dolů jsme sešli lesem a Zdenda se mylně domníval, že půjdeme údolím zpět.

  

  Pravda, údolí bylo několik, ale vždy to byl jakýsi hrnec, který jsme museli opět vyšlapat, abychom se dostali do vedlejšího údolí.

  

  Zkrátka, ušli jsme jen pár kilometrů, ale ty byly opravdu náročnější, než jsme předpokládali.

  

  Opět se mi podařilo někde prostydnut a už si dva dny léčím nastydlý podvozek. Tak to vždy jmenovala moje báječná maminka.

  

  Každopádně mám s sebou zásobu sypaného urologického čaje a ze zkušenosti mohu říct, funguje skvěle.

  

  Léky by zabraly asi rychleji, ale já osobně nedám dopustit na byť pomalejší, ale zdravější léčbu bylinkami. Jen toho fujtajbl čaje musím vypít denně tři litry, aby to mělo účinek. Nevýhodou je, že celou noc courám na toaletu.

  

  Vracíme se zpět na naše stání, kde, jak vidíme, jsme už zase osiřeli.

  

  Všichni odjeli a hlavně, opět se zkazilo počasí. Předpověď hlásila, že v 16h začne pršet a bez pár minut, je to skutečně tak.

  

   Dnešní trasa je - po žluté cca 8 km  (vlevo nahoře máme výchozí pakoviště) 

  Video z dnešního dne, klikni na modrý odkaz. 

  

Další »