Hledat
Toplist
Menu
Videa - A léta běží
Klikni na odkaz níže:
Vydejte se s námi na cestu
Hledej v kalendáři podle dnů měsíců a roků
-
Gautéguiz de Arteaga - Španělské Baskicko - Španělsko
5.11.2020Po dalším kompletně, celistvě a vytrvale propršeném dnu máme azuro. Na dnešní den jsme se těšili, protože je před námi plánovaný výlet do prehistorické jeskyně.
Jsme v centru vizcaína v Cortézubi , v Baskicku kde se nachází jeskyně Santimamiñe.
V roce 1916 se pár dětí toulalo po zdejší části kopce a hrálo si na lovce mamutů. Vyšplhali se po srázu do jeskyně, kde našly na stěnách obrazy.
Ulomily pár krápníků a šly domů kde samozřejmě vše povyprávěly, a tak začala historie této jeskyně.
V posledních dvou desetiletích 20. století byly provedeny studie k určení škod, díly velkému zájmu veřejnosti, ke kterým došlo na všech obrazech.
Tyto studie určily potřebu omezit přístup, aby se zabránilo změnám podmínek prostředí stávajícího mikroklimatu v dutině.
Opatření, která byla přijata poté, v roce 1997 omezila denní kapacitu na 75 návštěvníků a uzavřela hlavní malířskou komoru.
Celá jeskyně je dlouhá 365 metrů a od roku 2006 je téměř kompletně uzavřena pro veřejnost,
Jsou zde bohaté vápenaté útvary s množstvím stalaktitů a stalagmitů, které tvoří zvědavé postavy.
Použité foto interiéru je z google.
Asi 60 metrů od vchodu se vlevo otevírá úzká galerie, která se rozkládá na dvě části: první je předsíň obrazů a druhá hlavní komora.
Krásné počasí nám zatím přeje, ale co nám nepřeje je rozhodnutí Španělské vlády, uzavřít veškeré atrakce jako jsou muzea, různé vyhlídky a samozřejmě i naší jeskyni.
V domku u vchodu je sice prodavač lístků, který vždy se skupinou jde nahoru, odemkne bránu a ujme se průvodcovské role. Někde jsme se dočetli, že z jeskyně je už přístupná pouze první komora, takže jsme asi až tak o moc nepřišli.
Faktem je, že vstupné pouho pouhý 3 eur je netradičně nízké, stále se jedná o památku UNESCO, které mají obecně spíše dražší, vyšší vstupné, takže toho asi moc k vidění není.
Nevadí.
Vyškrábali jsme se do poloviny kopce k vchodu do jeskyně, zbaštili cestovní svačinku a nasáváme tolik potřebný vitamín D.
Naštěstí je krásně teploučko, zvlášť na sluníčku, a tak sedím na bundě. Stále mě zlobí nastydlý močový cesty a statečně piju litry urologického čaje.
Mám takový pocit, že jsem si už uhnala recidivu na toto onemocnění, a to jsem tolik opatrná.
Neexistuje si někde jen tak sednout, dávám si pozor na prochladnutí a stejně jsem si zánět zase uhnala. Tak snad nebude potřeba nějaké silnější léčby a bylinky vše srovnají.
Odjíždíme zpět na naše stání, kde je pohodička. Večer se nás tady opět sjelo několik obytek. SPZ jsou vlastně napříč celou Evropou.
Takže cestování stále funguje a to máme radost. Jen to počasí, kdyby se krapet umravnilo, ale je podzim a my jsme stále ještě poměrně vysoko na severu.
