Hledat
Toplist
Menu
Videa - A léta běží
Klikni na odkaz níže:
Vydejte se s námi na cestu
Hledej v kalendáři podle dnů měsíců a roků
-
Santander - Kantábrie - Španělsko
13.11.2020Někdo nám do rána sebral moře!
Tady je odliv až 6 výškových metrů, což znamená, že tím, jak je před námi mělčina, tak moře dokáže hodně daleko ustoupit.
Loďky, které jsou u domů na pobřeží se v tu ránu ocitnou uvězněný na mělkém dně a musí počkat na příliv. Zrovna tak loďky, které jsou u nás v malém přístavu. To ovšem neznamená, že se rybáři nesnaží chytit nějakou rybku, která v přístavu zůstala.
Ovšem, hladina poklesla o dobrých 6 metrů + 2 metry, které jsou k hraně mola normálně a máme nějakých 8 metrů k hladině.
Stále si říkám, jak by musel mít Zdenda dlouhý podběrák, aby se nedotkl těch pravých, skalních rybářů, kteří nedávno na FB Zdendu kritizovali, když viděli, jak Zdenda rybu z moře jednoduše vytrhl a hodil na břeh. Tady to tak dělají všichni, neviděla jsem rybáře, který by měl podběrák, protože tak dlouhý podběrák se snad ani nevyrábí.
Tak to nevím, ale v jádru je mi to jedno. Každopádně, bych ty chytráky, kteří umí tak hezky kritizovat poslala lovit z mola, nebo z vysokého skalnatého útesu. Ale to je obehraná písnička.
Jinak ano, v moři a oceánu se chytat z břehu může, aniž by rybář měl povolenku. Jsou jen dvě země, kde jsme se se zákazem lovu ryb ze břehu moře setkali, a to je Polsko a Chorvatsko. Jinak podle našich informací je lov ryb ze břehu moře nebo oceánu povolen.
Jedeme opět jen kousek, a to do města Santander, které je přímo proti nám, jen přes velkou zátoku. Hodinu jsme strávili u Decaltonu. Snažili jsme se vložit do stránek chybějící dny, mají volnou wifi, to už víme a několikrát jsme u této prodejny stáli, ale tady mají extrémně slabou síť, ani anténa nám signál nezlepšila a tak jsme pokus o doplnění zpráv z cesty nakonec vzdali.
Město Santander je veliké 150 tis obyvatel a je to veskrze mladé město. Díky velkému požáru v roce 1941, kdy zmizelo historické centrum nás vlastně na Santanderu procházka po městě nijak neláká, ale co je tu pěkné, tak to je poloostrov Magdalena a pobřežní promenáda, která k němu vede.
Parkujeme až poměrně daleko u velkého fotbalového stadionu, kde kupodivu je i sice slabší, ale volná wifina.
Je krásně teploučko, a tak jdeme na zdravotní procházku kolem pobřeží s cílem, podívat se na královský palác Palacio de la Magdalena.
Je velká škoda, že historické jádro města lehlo popelem, protože to mohl být krásný výlet do historie. Píše se, že město Santander založili Římané už v roce 21 př. n. l. a bylo pojmenováno Portus Victoriae (Přístav vítězství).
Od 12. století Santander prosperoval jako obchodní a rybářský přístav a v 18. století byl Santander největším městem Kantábrie.
Ovšem vrcholu dosáhl počátkem 20. století, když si město a okolní přírodu oblíbil král Alfonso XIII a začal zde trávit léto.
Santander se jako mávnutím kouzelného proutku proměnil v módní mořské letovisko, kam jezdí král.
A protože králům se dávají královské dary, to je jasné, protože žádný král by se s ledajakým darem nespokojil, tak město pro krále postavilo tento honosný palác a ten panu králi darovali.
Ovšem výstavba tohoto paláce trvala pouho pouhé 4 roky. Tak jednalo se taky o to, aby se pan král svého královského daru vůbec dočkal. Tempo je na Španělské poměry přímo heroické. Královská rodina zde trávila léto až do roku 1930. Ovšem výhled měli úžasný a poloha zámku je naprosto skvělá.
Na ostrohu poloostrova je zámek zasazen do krásného parku. Pod zámkem je z jedné strany útes a z druhé, té příjezdové, pláž.
Ale, co jsme zde viděli a co sem musím dát, tak to je pan rybář přikurtovaný k lavičce. Už jsme na cestě viděli různé techniky lovu ryb z moře, viděli jsme,
jak rybáři dokázali vytáhnout rybu z ohromné hloubky, kdy chytali z veliké výšky parkoviště nebo mola.
Viděli jsme na obrovských vlnolamech rybáře, jak balancují mezi obřími kameny a jak dokáží tím správným škubnutím, nebo spíše trhnutím prutem vyhodit rybu na břeh, anebo naopak, jak si pohodlně sedí na podobných, ale opracovaných obřích kamenech, které na vlnolam rovná obrovský bagr s rukou,
ale opět musí ovládat techniku vytáhnutí ryby, protože sejít pro ní někam k vodě nemá šanci a mnohametrový podběrák, který by potřeboval k správnému a ohleduplnému vytažení ryby, by byl v mnoha případech, vlastně téměř ve všech případech lovení ryb ze břehu moře nebo oceánu, každému rybáři k prdu.
Zkrátka, viděli jsme za 6 let cesty podél pobřeží Evropy spoustu rybářů, ale toto jsme teda ještě neviděli. Pan rybář je v pase přivázaný silnou kurtou k lavičce, která je zabetonovaná v zemi. Pod námi je hluboká skalní propast a kdesi tam někde v hloubce bouří moře. Je tam taková veliká skalní mořská mísa, kde se voda pění a asi tam jsou ryby, protože jinak by tu asi nebyl, že ano. Každopádně, co mohu s určitostí říct, že pan rybář neměl podběrák! Jaká hrůza.
Došli jsme zpět k našemu Flíčku, který je v pořádku, netknutý, a tak se mi to líbí. A co je úžasné, je tu celkem slušný internet, a tak mi Zdenda hodně pomohl, vložil fotky do administrace,
což na slabém internetu je nadlidská práce a já jsem mohla dopracovat jednotlivé chybějící dny už na našem internetu, protože pak už není spotřeba dat tak velká.
Jen pro představu, 5 dnů mi trvalo 4 hodiny nepřetržitého vkládání, kopírování, zkrátka je to pomalá práce, která se nedá nijak moc urychlit a pak když toho je hodně, tak je to děsná otrava.
Takže tak. Resty jsem jakš takš dohnala, ještě mi chybí dodělat kuchařku, respektive vložit do administrace, protože podklady jsou hotové, fotky roztřízené, jen zase potřebuji internet, kterého je málo a čas, kterého je pro změnu dost a dost.
Přeji hezký večer.
Video z dnešní cesty, klikni na modrý odkaz.
Dnešní trasa je: 36 km
