Klikni na odkaz níže:
Vydejte se s námi na cestu
Je vyloženě hnusně! Celou noc lije jako z konve a v noci nám na střechu bušily kroupy. No, považme, jsme u Atlantiku, bylo mi slibováno teplo, sluníčko, sice větrno, ale jinak paráda a my měli na střeše bílé, ledové kroupy!
O teplotě venku raději ani nemluvím. Zdenda několikrát přeparkoval, protože vítr se točil a my ho chtěli dostat do čela auta, aby nám obal na kola nedělal v noci hluk hned u hlavy. A při té příležitosti jsme přišli o modrý kýbl na vodu. Měli jsme ho pod výpustí na špinavou vodu a říkali jsme si, až ráno budeme odjíždět, nesmíme na kýbl zapomenout! No a jak jsme manévrovali, tak jsme samozřejmě na milý kýbl zapomněli a elegantně ho přejeli. Takže mám po kýblu. Říkala jsem si, že kdybychom si byli bývali koupili za pár korun obyčejný černý kýbl v Bauhausu za 25 Kč, tak ten by to určitě vydržel. Tak si holt budu muset dokoupit další modrý anebo budu mít jen jeden a ono to nejspíše taky půjde.
Dlouho nám trvalo, než jsme se rozhoupali k odjezdu. Od božího rána leje, a to tedy že velmi vytrvale. Je nádherných 5 °C, co víc si přát.
Jedeme do vedlejšího městečka, které má být hodně podobné Cudillero, akorát o něco větší.
Cestou máme dva majáky a jednu vyhlídku, což by mohlo být nádherný, ale velmi se obávám, že díky počasí to žádná hitparáda nebude.
Poctivě jsme oba dva majáky našli a dojeli k nim, ale díky počasí si to ani nijak valně nevychutnáváme.
První maják je Faro de Cabo Vidio, vyhlídka Castaněras a druhý maják Faro Busto. Pod námi bouří oceán a jak jsme zjistili, tak vlny jsou 6 m vysoké, což se z výšky až tak nezdá, ale pravda to bude.
Fouká protivný ledový vítr, a tak místo kochání a nasávání slaného oceánského vzdoušku,
jsme se raději zdržovali v teplu domova.
Projíždíme venkovem, který je celý umáčený a všude se na nás z kopců valí voda, krávy na pastvách to tak nějak nechává klidnými, kape z nich voda a jen se stále pasou. Louky jsou už pěkně podmáčené.
Jakmile se louka někde svažuje, už z ní vytéká spousta vody. Pravda, celou noc lilo jako z konve.
Kamarádka Vendulka nás varovala, že pro oblast Asturie je vyhlášeno varování před velmi vysokými vlnami a silným větrem, což jsme zjistili ve městečku Leuarca,
kde jsme měli dvě moc pěkná místa na parkování, ale asi díky vyhlášenému nebezpečí jsou obě dvě místa uzavřená a ve městě se bohužel nikde nedá zaparkovat.
Musíme na městské parkoviště nad městem, kde je velká sportovní hala, různá cvičiště a pro nás velké parkoviště, ale kde se nám moc nelíbí.
Nakonec Zdenda v aplikaci našel volnou wifi kousek od nás, a tak jsme přejeli jen o dva kilometry na wifi, která tak nějak funguje, ale nic moc a jen díky heslu, které máme v aplikaci a anténě, která velmi slabý signál zesílí na poněkud použitelnou úroveň.
Předpokládám, že se Zdenda bude nějaký čas s internetem zlobit a pak v noci přejedeme na parkoviště k sportovišti.
Zítra bychom rádi navštívili městečko Leuarca, ale docela určitě půjdeme v dešti, protože předpověď na celý týden není nijak valná.
Má pršet a pršet a pršet.
Na kopcích nad námi už napadl sníh.
Video pro dnešní den, klikni na tento odkaz.
Dnešní trasa je: 82 km