Hledat

Toplist

Menu

Videa - A léta běží

Zaujalo nás...

NAŠE AKT. POZICE

Hledej v kalendáři podle dnů měsíců a roků

• Faro Ortegal a San Andres Teixido - Galicie - Španělsko

  14.12.2020

  Další téměř kompletně propršený den je za námi. Včera večer začalo lejt a s malými přestávkami lilo celou noc.

  

  Až nad ránem se ukázalo sluníčko, tak jsem hned vyběhla, něco málo nafotit, aspoň kde stojíme a moc hezkou keramiku na kruhovém objezdu.

  

  Jeli jsme se skovat za tenisový kurt, kde to s námi vítr tolik nelomcoval.

  

  Než jsem stihla nafotit pár fotek, tak zase prší a vlastně, kromě pár krátkých časových sekvencí prší průběžně celý den.

  

  Je hnusně a řekla bych, že tato oblast pobřeží Atlantiku je vhodná na cestování maximálně do konce listopadu a pak se sebrat, na nic nečekat a jet dolů na jih. Zdenda o tom několikrát mluvil, že když tady bude vytrvale ošklivo, že na jih přejedeme, ale jak to vypadá, tak i přes mizerné počasí, a ještě mizernější předpověď se nikam nehrne a já jsem už rezignovala.

  

  Tempem, kterým jedeme se na portugalské hranice nedostaneme ani do konce roku a my se za slušným počasím musíme dostat až hodně pod Porto, což je dost daleko a vzhledem k tomu, že musíme být v Čechách do poloviny dubna, tak je to tak akorát se na konci roku otočit a začít se vracet, nebo já už nevím, jak je to celé myšleno.

   

  Máme před sebou několik majáků, ale asi se ke všem nedostaneme. Dalším majákem v pořadí je maják Faro de Ortega, kde se Atlantik setkává s Biskajským zálivem.

  

  Je to největší mys Španělska a řekla bych, že i maják je jeden z nejhezčích, které jsme doposavad na cestě Španělskem viděli.

  

  Bělostný maják se tyčí nad neskutečně vysokými útesy. Píší 600 m a skutečně to tak bude.

  

  V navigaci máme 599 m což je skvělé a opravdu je to úchvatný pohled dolů na zpěněné vlny, které se tříští o skály.

  

  Jaké je naše překvapení, když hned pod kamenným zábradlí se pasou kozy.

  

  Maličké stádo 4 koz a jedné maličké kozičky si to hopká nad útesy a mě z toho jímá hrůza.

  

  Hlavně kůzlátko je hravé a vesele poskakuje kolem statné kozy s majestátnými rohy. Ale koza je v klidu a malé kůzle si poskakuje nad 600 m srázem. Neskutečné.

   

  Jsme v krásné oblasti, která by stála za projetí na kolech, ale ne v tomto ročním období. Oblast Rias Altas musí být za sluníčka jedinečná.

  

  Všude kolem nás jsou pastviny a na nich stáda krav s telaty, ty se pasou volně a co je unikátní, je tady i několik větších stád koní, které se volně pohybují po okolních kopcích.

  

  Měli jsme kliku anebo jsou už koně na lidi tak zvyklí, že jim nijak nevadíme a klidně se pasou kousek od silnice.

  

  Kus dál v hájku je zbytek stáda, ty jsme zahlídli na dálku, ale dva koníci jsou pohodáři a pasou se kousek od nás, ani hlavy se neobtěžovali zvednout.

  

  To aspoň krávy u silnice si nás zvědavě prohlíží a co je skvělé, ty jsou zase zvyklé se autům uhnout a silnici přecházejí způsobně.

  

  Žádné courání po silnici, hezky jí přejdou a už jsou v příkopu, nebo se pomalým, rozvážným krokem pustí do lesa nebo louky, kus od silnice.

   

  Vyhlídka Garita de Herbeira, je kus od nás a tak tam jedeme se podívat, ale nejen že prší, ale je příšerná mlha. Takže zase nic nového a nečekaného. Zdenda na vyhlídku došel jen kvůli pár fotkám. Já jsem si jí nechala s klidem utéct. Už mě zkrátka nebaví courat se v dešti a ve vichru jen kvůli šedivému oceánu.

  

  Asi jsem už zhýčkaná, možná, ale tuto oblast vidím na jiné roční období. V létě tu musí být nádherně a velmi ráda bych se sem vrátila. Silnice jsou příjemně udržované, mnohdy nové, a tak jízda na kolech by byla v pohodě.

  

  Parkovacích míst je dostatek a myslím, že ani v létě tu nebude valný problém zastavit. Množství stání pro obytná auta dává naději na bezproblémové zaparkování i v sezoně.

  

  Veliký Přírodní park Fragas de Eune je obrovský a my jím vlastně po jeho hraně projíždíme. Jistě, nemůžeme vidět vše, ale toto území by si zasloužilo prozkoumání.

   

  Dneska končíme ve městečku San Andres Teixido.

  

  Maličké kamenné městečko s pár domky a malebným výhledem do dáli, pokud ovšem zrovna neprší. Hezké domečky jakoby z cukrové vaty.

  

  V průvodci píší, že spousty autobusů sem vozí turisty a díky autobusům máme parkoviště na noc. Sice drobet z kopce, ale je.

  

  Nad námi je parkoviště pro nás, ale je příšerně křivolaké a tady nám je líp.

  

  Autobusy žádné nejsou, co by tady taky v tuto dobu dělaly, a tak je tu veskrze klid.

   

  Video pro dnešní den, klikni na tento odkaz.

   Dnešní trasa je: 48 km 

  

Další »