Hledat

Toplist

Menu

Videa - A léta běží

Zaujalo nás...

NAŠE AKT. POZICE

Hledej v kalendáři podle dnů měsíců a roků

• La Chucha - Andalusie - Španělsko

  21.2.2021

  V pátek jsme odjeli z pláže Cantarrián poněkud pošramocený.

  

  Zdendu příšerně bolí pravá noha a to tak, že jsme se nevyspali. Celou noc úpěl a nesnesitelná bolest v pravém lýtku mu nedovolila usnout a následně i mě. Nedá se spát, když se druhý převaluje, nohu si celou noc všelijak masíruje, protahuje a tak podobně. Vůbec nevíme, co s tím.

  

  Léky na bolest nejsou účinné, a tak si nohu nahřívá, nebo zase leduje, hledá, co by bylo nejlepší a co by pomohlo proti bolesti. Potřebujeme se přesunout kousek za Motril na stání, kde je Růženka s Jirkou. Hlavně také potřebujeme doplnit proviant a především vodu, udělat servis, což je co nejlépe zbavit se všech nádrží. Naučili jsme se s Alenkou a Zdendou jezdit na nákupy jednou za 10 – 12 dnů, což je skvělá taktika i proti tomu, od někoho se případně nakazit.

  

  I když, ve Španělsku nosí všichni roušky celý rok, čísla nakažených tak nějak klesají a pomalu se vše rozvolňuje. Nákup jednou za týden, dva týdny je ještě skvělý v tom, že se perfektně spotřebují zásoby, lednice zprůhlední, nebo zprůsvitní, a jak říká Alenka, „pak není potřeba dělat seznam, co je potřeba nakoupit, protože je potřeba všechno“ zajímavá teorie, která je velmi pravdivá. Tak, jsem si neudělala seznam, protože jsme skutečně totálně vyjedený, ale stejně jsem zapomněla pár drobností, které mi v regálu v obchodě unikly.

  

  Nakupujeme v Mercadona, který se skutečně vykrystalizoval jako nejlepší prodejna, hlavně je menší než Alcampo, například a zase je větší než LIDL, takže je prostornější, ale hlavně má skvělou nabídku pěkného masa za výborné ceny, zeleninu atd. Takže teď už jezdíme jen do Mercadona.

  

  Cestou Zdenda našel veřejné pítko, kde jsme si natankovali vodu, kterou už nutně potřebujeme, a dojeli jsme nejdříve na jedno stání u moře, které se nám až tak nelíbilo a pak jsme společně dojeli za Jirkou s Růženkou, kteří jsou zaparkovaný na skvělém místě, kde budeme moci pár dnů v klidu zůstat. Teda alespoň doufáme.

  

  Zdenda si léčí nohu klidem a snad to pomůže. Vůbec si nedovedu představit, že bych měla celou cestu domů odřídit. Po permanentních dohadech jsme se dohodli, nebo lépe řečeno, já jsem se rozhodla, že holt řídit našeho Flíčka nebudu, protože nejsem schopná přesvědčit velitele vozu o prospěšnosti a účelnosti toho, abych ovládla auto právě pro krizovou situaci, kdy si třeba Zdenda nějak ublíží.

  

  Takže už dva roky jsem neseděla za volantem a s ohledem na to, jaké potíže jsem měla s řízením, kdy potřebuji čas a pravidelný trénink v jízdě kvůli odhadu rozměrů, váze auta a hlavně abych se zbavila strachu o auto jako takové, takže jsem se rozhodla, že mi to za permanentní dohady nestojí a řízení jsem pověsila na hřebík. Teď jen trnu strachem, aby se noha dala do pořádku a my mohli buď pokračovat anebo, v krajním případě odjet rychle domů a pověnovat se léčbě u odborníků.

   

  Včera skoro celý den, přesně podle předpovědi pršelo, a dokonce jsme měli blesky a buřinu, ale to mi vůbec nevadí, protože vím, že dneska bude krásně a skutečně krásně je. Sice fouká vítr, ale co to je proti nekonečným, dennodenním hektolitrům vody.

  

  Stojíme na pláži La Chucha v městečku Carchuna, kousek za Motril. Je tady místo pro hodně aut a samozřejmě i obytných aut.

  

  Takže ano, je to tu moc pěkné a snad nějaký den tu kvůli Zdendovi vydržíme.

   Trasa sem:

  

Další »