Klikni na odkaz níže:
Vydejte se s námi na cestu
Stále jsme v Čechách a čekáme na vyřízení potřebných dokladů pro můj vstup do předdůchodu. Je to děsný, přesně jak se říká „když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají“,
když je potřeba podepsat smlouvu a nastartovat cokoliv, spoření, pojištění, tak to je jedna dvě, ale výpověď anebo jen převedení smlouvy z jednoho instrumentu na druhý, tak to je najednou potřeba tu tři měsíce, tu měsíc, pak další měsíc na schválení a pak další měsíc na nastartování další smlouvy.
Koho by zajímal předdůchod, zde jsou takové všeobecné informace právě z Komerční banky. https://www.kbps.cz/doplnkove-penzijni-sporeni1/predduchody/. Vhodnost tohoto instrumentu si musí každý zvážit sám.
My to vyhodnotili jako jednoznačně výhodné s ohledem na platby za zdravotní pojištění a sociální pojištění, ale to si musí každý zjistit už sám. Maličká nápověda (asi na dvě stránky) je i tady u nás v kolonce pojištění – Předdůchod, ale stačí zadat do lupičky jen předdůchod a vše co jsem k tomuto tématu sepsala se krásně objeví.
Tak jsem dneska prožila ošklivý šok v podobě paní na infolince KB, která mě líbezným hlasem sdělila, že vůbec není pravdivá informace jejich pracovnice na přepážce, „Poradkyně pro Důchodové připojištění“, že převod naspořených prostředků na ČS proběhne do cca 14 dnů, ale přesně za měsíc mojí žádost předají Ministerstvu financí, které musí vše přechroupat a odeslat na ČS, což bude trvat tak 14 dnů, opět, a pak teprve s ČS sepíšeme smlouvu o Předdůchodu a já teprve se smlouvou poběžím na VZP, kde snad už konečně dostanu kartičku pojištěnce. Šílené. Tím se mi uzavře nezbytné kolečko a my budeme moct konečně odjet na další, tentokrát letní cestu.
Opět jsme se přemístili na naše oblíbené místo u Vltavy a čekáme na přátele Alenku se Zdendou. V plánu je naše velká tour podél Vltavy. Ráda bych jela Modřany – Zbraslav – Chuchle – Smíchov – zlatý hřeb Karlův most a zpět okolo Mánesa – Výtoň – Podolí – Modřany.
Hned na začátku jedeme až za Zbraslav do nejzazšího místa, kde končí cyklostezka a pokračuje jen úzká silnice, kam už nejedeme. Pěkný kemp na břehu Vltavy je kousek za Zbraslaví, ale je poněkud drahý.
Tak, ono záleží na každém, jak to má. Každopádně, kemp je skoro prázdný, jedno obytné auto, které akorát přijelo a pár karavanů.
Cena 810.- Kč na den pro auto a dvě osoby je pro nás nepřijatelná. Ale pokud někdo dokáže propagovat kemp za 40 eur mimo sezonu, tak to asi cena nebude přemrštěná. Jen si s úsměvem vzpomínám, jak nedávno na FB byla nabídka jakéhosi stání u vinaře na jižní Moravě, kde stání stálo tuším 300.- ale s povinností zakoupit poukaz za 300.- na zakoupení vína.
K obědu báječná prdelačka.
Maličko jsem zalitovala pivaře. Při našich toulkách po Evropě jsme hodně projížděli všelijaké vinařské oblasti a bohužel, venku to funguje drobet jinak. Vinařství má u svého závodu obvykle stání pro několik obytných aut většinou skvěle vybavených a samozřejmě zdarma. Velká cedule láká k návštěvě vinařství s možností zakoupit lahodný mok a k tomu většinou paštiku nebo kousek sýra. Stání jsou vždy velmi pěkné, udržované, protože majitelé vinařství ví, že na pěkném stání se spíše zastaví potencionální zákazník, který nakoupí anebo se v nejlepším případě bude vracet. Ne jako u nás majitel vinařství vybuduje stání pro obytná auta, čím větší, tím lepší, mezi halami vinařství a vybírá skoro 20 eur s tím, jaký je to velký karavanista a jak tento typ cestování miluje. On to vlastně pronajímá skoro zadarmo, a to už se vůbec nemluví o tom, že skoro všichni jdou k němu du příšerné plechové haly, sklípku a tam popíjí jeho víno, samozřejmě, řádně zaplacené. Občas je mi z toho smutno. Proč proboha vinař, podnikatel, neřekne na rovinu, že stání buduje, aby přilákal zákazníky, ale místo toho se nesmyslně mluví lásce ke karavainingu.
To je stejné jako s Velínskou, ta se taky stále ohání tím, jak miluje karavaining a jak to vše dělá jen pro nás, karavanisty, ale kdyby poctivě přiznala svoji touhu po splnění svého snu a tím je pracovat na dálku a vydělávat na cestování, jako „digitální nomád“, tak si budu její snahy vážit.
Jinak je to pro mne lež a přetvářka, jako kdyby bylo podnikání nějak prašivé, pod úroveň nebo nečisté. Nevím, nerozumím tomu. Sama jsem celý svůj dospělý život podnikala a každému, kdo se snaží slušně, poctivě podnikat, něco vytvořit, vyrobit, prodat fandím, držím palce a takového člověka si vážím. Ale to jsem drobet odbočila.
A máme tu nádherný Karlův most. Jen je škoda, že nám počasí zrovna nepřálo.
Za celou cestu jsme se několikrát zastavili a skovali před deštěm a byla ziminka. Naštěstí mě Alenka podruhé zachránila před omrzlinami a půjčila svoje rezervní rukavice. Stále se mám co učit, aby mi nic nechybělo. Zato jsem měla rezervní fusekle!
Dali jsme si zaslouženou kávičku na náplavce a jeli už domů.
Jak jinak, hned jak jsme přijeli, a to jsme ještě v Podolí kvůli dešti stáli pod stromy, rozsvítilo se sluníčko a my mohli grilovat.
Zdenda se klasicky ujal grilování a my ostatní jen baštili báječné krůtí maso, brambory a salát. Dobrota.
Abych nezapomněla ne jednu raritu, kterou jsme tady viděli. Přijela loď s překrásným parním strojem.
Jak jsme slyšeli, tak parostroj měl dneska premiéru. Pár nadšenců postavilo krásný unikát a kluci samozřejmě okukovali,
včetně nás, co vše dokáže lidský um. Nádhera.
Loď se spustila na vodu a po chvilce už si to supí po Vltavě.
Další krásná rarita je Pražský přívoz ze Smíchova na Výtoň.
Tady jsme se na chvíli skovali před další přeháňkou a málem bychom přišli o další vzkříšenou Vltavskou tradici.
Ještě bych se maličko vrátila k předešlému článku o našem očkování. Projev paní poslankyně z Rakouského parlamentu mi mluví z duše. Absolutně souhlasím s každým slovem, takže pokud by někoho zajímal další názor na celé kovidové šílenství, prosím, zde je. Zdenda to nazval „něco o svobodě“.
https://www.facebook.com/zdenek.sedlacek.581/videos/10215578133847019
Dneska jsme ujeli krásných 43 kilometrů.