int(1)

Zaujalo nás...

NAŠE AKT. POZICE

             do 29.03.2024

klikni na modrý odkaz níže pro plné funkce nutný účet u GOOGLE a přihlášení

smile

Tady jsme dnes 

 toto vidíme okolo nás



int(1)

Hledej v kalendáři podle dnů měsíců a roků

  • Konstanz - Bodamské jezero - Bádensko - Württenbersko - Německo

    29.7.2021

    Při vyslovení jména Konstanz - Kostnice si většina z nás vybaví kostnický koncil, při němž byl souzen náš, český reformátor Jan Hus.

    Vlastně, dalo by se říct, že panu Husovi se pobyt v Kostnici jako jednomu z mála, pranic nelíbil a jeho návštěva zde dopadla veskrze katastrofálně. Jen něco málo z historie pro osvěžení paměti.

    Koncil byl tenkrát svolán hlavně k uspořádání nevalných poměrů v katolické církvi a také k volbě papeže. Konal se v letech 1414 až 1418. Volba papeže probíhala ve zvláštní budově, Konzilsgebäude, která stojí dodnes na břehu Bodamského jezera vedle přístavu. Koncil jinak zasedal v biskupském chrámu Münster Unserer Lieben Frau, kde byl také Jan Hus souzen. Papež Martin V. byl zvolen až po třech letech konání koncilu 11. listopadu 1417.

     P7298520_2

     Münster – biskupská katedrála, velechrám, je trojlodní gotická bazilika, která vévodí městu a je skutečně úžasnou dominantou. Už jen vstupní vyřezávané gotické dveře jsou překrásné.

    Měli jsme ohromné štěstí, že akorát v době naší návštěvy probíhala zkouška recitálu varhany a trubka. Něco neskutečného.

    V této katedrále byl souzen náš Jan Hus, ale staré chórové stupně, které byly lavicemi účastníků koncilu se nedochovaly. U vchodu je mosazná destička, která označuje místo, kde stál obžalovaný Jan Hus.

    Z hlavního náměstí se dáme jednou uličkou, která je velmi dobře vyznačená směrovkami a po chvilce je před námi takzvaný Husův dům, který se nachází nedaleko Římské brány v Hussenstrasse 64.

     

    Podle místní tradice zde Jan Hus se svým doprovodem měl být ubytován od 3. do 28. listopadu 1414 u vdovy Fidy Pfisterin.

    Roku 1878 směřovala do Kostnice již druhá národní pouť, jejímž výsledkem bylo osazení pamětní desky, která je na fasádě dodnes.

    V roce 1922 dům zakoupilo konsorcium českých bank a předalo ho Společnosti Husova muzea se sídlem v Praze.

     

    Další naprosto nutnou cestou je najít Husův kámen (Hussenstein) – památka na upálení Mistra Jana Husa a Jeronýma Pražského.  

    Tzv. bludný kámen, je to balvan z Bodamského jezera nalezený při stavbě železnice, byl roku 1868 opatřen dvěma pamětními tabulkami, vsazen do travnaté plochy na kostnickém předměstí Paradise

    a označuje místo hranice, kde byl mistr Jan Hus upálen.

     

    Jedeme zpět směrem k Bodamskému jezeru a samozřejmě, nedá nám to, a na chvilku si odskočíme do Švýcarska. Má to jen jednu vadu na kráse a to, že si tady nekoupíme ani kafe.

    P7298571

    Máme jen eura a na ty tady neslyší. Nicméně i pobřeží Bodamského jezera je rozděleno mezi Švýcarsko, Rakousko a Německo.

    Tady je hranice mezi Německem a Švýcarskem. 50 m od hranice vpravo je venkovní bar, kde už jsou ceny ve švýcarských francích a 50 m vlevo je téměř totožný bar, kde už se zase platí v eurech.

    Ale aspoň jsme si na lavičce ve Švýcarsku dali náš oběd a v německém baru ledovou kávu.

     

    Kousíček dál je další známá budova a tou je Konzilsgebäude – dvoupatrová budova kostnické radnice, která sloužila k zasedání účastníkům koncilu. Na jižní straně je dochovaný gotický portálek s erby.

     

    A to už jsme zpět na nábřeží a pomalu tlačíme kola do přístavu. Tady se nikde nesmí jezdit na kolech a porušení zákazu je velmi tvrdě pokutováno. Ovšem v přístavu mě naprosto uchvátila naprosto neskutečně krásná socha ženy, která nese na rukou dvě nahé, velmi pitoreskní postavy.

    Ta žena je překrásná a co si budeme povídat. Jednoznačná plastika prsou, liposukce v pase a ten obličej taky určitě není bez zásahů. Ale vážně, je to něco úžasného a podle všeho, je to zároveň jeden z největších magnetů Kostnice.

     

    Socha se jmenuje Imperia a je satirickou připomínkou kostnického koncilu z roku 1414-1418. Představuje svůdnou kurtizánu, jež má velmi hluboký dekolt a přes sebe přehozenou pelerínu. Ta je přepásána jen opaskem. Celá socha působí velmi eroticky, nádherně. Ve zvednutých rukou nese dva maličké nahé muže. Muž v její pravé ruce má na hlavě korunu a představuje krále a drží v ruce kouli, postava vlevo má papežský diadém a sedí se zkříženýma nohama. Není jasné, zda postavy představují portréty vládců v době kostnického koncilu, císaře Zikmunda a papeže Martina V. nebo zda mají obecně představovat světskou a duchovní moc. Sám umělec Peter Lenk, který Imperii vytvořil, je vidí jako nahé kejklíře, kteří na sebe nezákonně nasadili odznaky moci. Socha je vytvořena na motiv povídky Honoré de Balzaca z doby kostnického koncilu.

    Symbolizuje tak odvěkou pravdu, kdo a co vlastně vládne světu. Jasně, je to samozřejmě žena, ale i tato 9 metrů vysoká socha odkazuje, nebo se opírá o historické pozadí. V době koncilu, který trval čtyři roky, žilo v Kostnici až 30 000 duchovních, knížat a jejich sluhů, kupců, řemeslníků a hostinských, kteří s nimi přijeli, vedle stálých obyvatel města. V té době mělo město něco mezi 5 000 až 7 000 stálými obyvateli.

    A takové množství mužských samozřejmě přitáhlo množství prostitutek, které zde měly doslova žně. Jen zvolení papeže tenkrát trvalo 3 roky! A co si budeme povídat, mravnost během této doby určitě nevládla tomuto městu. Zapisovatel rady Ulrich Richental uvádí: „Veřejné kurvy v kurevských domech a ty, které si samy pronajaly domy a byly ve stájích nebo kde chtěly, jich bylo přes 700, bez těch’ tajných ‘, jich nechávám bezpočet. ".

    Jeden takový dům ubytovával obyčejně kolem 30 prostitutek. Takže nejen ohromné množství duchovních s doprovodem, kteří zde po více jak čtyři roky žili v poměrně malém městě, ale ještě se sem vešlo poměrně dost kurtizán. Neuvěřitelné.

      

    A už je čas vrátit se zpět. Pryč od turistického ruchu a projet se nádhernou krajinou kousek na Bodamským jezerem.

    Zdenda zvolil krásnou cestu a opět jedeme lesy, loukami, vesnicemi a tak vůbec, je nádherný den a jízdu si vyloženě užíváme.

     

    Maličko nás překvapil krátký úsek, kde je varování, abychom nechodili nikam mimo cestu a vedle nás se ozývá jakási střelba. Což není nijak povzbudivé. Ovšem horší byla jízda lesem.

    Jednak po deštích byla cesta velmi rozmáčená, ale nejhorší bylo, když jsme museli přenést kola přes čerstvě vyvrácený strom a v tu chvíli se na nás vrhla mračna krvelačných komárů.

    V životě jsme tak rychle kola přes strom nepřehodili a myslím, že za pár dnů projet lesem bude vyloženě životu nebezpečné.

     

    Ještě bych jen dodala, že v Kostnici je hned u vchodu do starého města, kde je u brány Husův dům, veliké parkoviště i pro obytná auta.

    Zde jsou ceny a jak jsme viděli, tak několik kontrolorů permanentně kontroluje všechny auta, jestli mají za oknem lístek od zaplacení anebo kontrolují v příručním počítači zaplacenou platbu po internetu.

    Tady zrovna jeden nemá zaplaceno a hned je pečlivě několikrát fotografován a zápis kontrolora nevěstí nic dobrého.

    Ale co je zajímavé a pokud by někdo potřeboval, tak se zde dá natankovat voda zdarma a vylít toaleta.

    Parkovišť jsme viděli několik, ale všechna jsou placená a nemá vůbec cenu se snažit někde zaparkovat bez placení.  

    Stojíme přesně jeden kilometr nad Bodamským jezerem a hned pod námi je báječné koupaliště a veliký kemp. Koupaliště je krásně udržované, spousta sprch, toalet, občerstvení a hlavně příjemná písčitá pláž pro dětičky.

    P7298621

     Travnatá plocha je tak velká, že nikoho neruší a každý si tu najde svoje místo.

    P7298623

    Cestou domů se jedeme ještě vykoupat, což je báječné. 

    Video pro dnešní den, klikni na tento odkaz. 

    Dnešní trasa je: 44 km 

Další »

Ostravski Webdesign | Webové stránky zdarma od BANAN.CZ | přihlásit se | mapa stránek | diskuzní fórum | výměna odkazů

BANAN.CZ