Klikni na odkaz níže:
Vydejte se s námi na cestu
Opět jsme jen kousek přejeli směrem ke Španělsku. To co míjíme je jedna krásná oblast plná malebných domů ukrytých v borovicích.
Tady je to vůbec zajímavé. Ohromné borovicové lesy jsou úplně všechny uměle vysázené, hezky pěkně do řádků a v těch řádcích jsou i opečovávané probírkou a ob řádek sečením.
Všude, kam až oko dohlédne jsou borovice v různém stádiu růstu. Někde už se kácí mohutné kmeny a na uvolněnou plochu vysazují malé borovičky. No a všude je to rozryté od divokých prasat. Dokonce jsme jedno viděli ve městě!
V poklidu si rylo v zemi a vůbec jsme ho nezajímali. Podle mého se jedná o mladé prase. Dojíždíme do městečka Biscarrosse, kde stojíme u další celkem vysoké duny a za ní je ohromná pláž a surfařský ráj. Měli jsme původně vyhlédnuté místo na parkování kousek dál, ale tady je příjemné stání na asfaltu bez rizika zapadnutí v písku.
Velké parkoviště, kde nějaký šikulka uvolnil jednu bránu ve výšce a my stojíme hezky při straně s dalšími kolegy.
Ovšem odpoledne přijela policie a všechny nás s úsměvem vyhodila. Upozornění, že tady není parkoviště pro obytná auta a že bránu za chvíli uzavřou všichni respektují a odjíždějí.
Ještě nás policista nasměroval na parkoviště na okraji města, kam jsme měli stejně v původním plánu jet.
Jenže, tady stojíme na písku a samozřejmě, k večeru začalo velmi silně pršet.
Takže, moje noc byla děsivá, protože už večer byla kolem nás ohromná louže a já jen propočítávala stav zásob na palubě a jak dlouho tady asi tak vydržíme, než se voda vsákne a my budeme moci odjet.
Zdenda je v klidu, ale já jsem ve snu prožívala hrůzu, jak nás všechny auta na parkovišti vyprošťovali s tím, že nám jeden traktor utrhl celý nárazník a my jsme celý nešťastný měli ten ohromný nárazník v rukách a ne na autě.
Zkrátka, noc byla příšerná a do toho se kolem půlnoci přidaly blesky a hromy. Jako by provazy vody nestačily.
Dnešní trasa je: 36 km