Hledat

Toplist

Menu

Videa - A léta běží

Zaujalo nás...

NAŠE AKT. POZICE

Hledej v kalendáři podle dnů měsíců a roků

• Gastropol - Asturie - Španělsko

  9.12.2020

  Konečně, po řádce propršených dnů, máme krásné slunečné ráno.

  

  Přesně, podle rčení, kam nechodí slunce, tam chodí nemoc, u nás blbá nálada, teda u mne a hlavně, pokud ten déšť trvá poněkud déle. Zdenda je v tomto směru v pohodě, odolný. Ten je z kamionu zvyklý čekat a čekat, na nakládku, na vykládku, v koleně, na práci a na vše co jen jde.

  

  V kamionu se stále na něco čeká, a to je něco pro mne. Já bych po několika dnech překousla volant, zahodila klíčky do dáli a utekla někam hodně daleko. Vše zvládnu, jen ne čekání. Zdenda má holubičí trpělivost, ale já už jsem po pár dnech nervní jako tygr v kleci.

  

  Zkrátka, nikdy jsem neměla trpělivost na nic, v práci muselo být vše hotové rychle a včas, doma když jsem chtěla chtěla novou polici, tak musela být hned přivrtaná, ale aby nevznikla mýlka, díky své netrpělivosti jsem se naučila malovat, sádrovat, vrtat pro hmoždinky, čistit odpady, pověsit lustr, i když v těch třech drátech jsem měla poněkud hokej, vyčistit pračku stylem totálního rozebrání, protože u Tatramatky se skvěle ucpával výpustní otvor korunou z kapsy a postupně jsem nastřádala krabičku přebytečných šroubků a tak dál, atak dál.

  

  Ale vždy hned, udělala jsem to hned a na nějaké čekání mě nikdy moc neužilo. Takže, pokud jsme zavřený díky dešti v autě, zvládnu nečinnost chvíli, ale moc dlouho ne. Proto sluníčko vítáme s povděkem, nálada na palubě se zvedá do nebeských výšin a je klid a pohoda.

   

  Stále jsme v Asturii, která je krásná, příjemná a jen jsem zvědavá, jak nás překvapí Galicie. Posledním městečkem v Asturii je Castropol a jak už to tak u nás je zvykem, parkujeme na úplném ostrohu městečka u moře a Zdenda hned odkvačil na ryby.

  

  Já jsem se vrhla do vaření a hlavně, potřebovala jsem, jak jinak dočíst knížku, kterou mi poslala Andulka. Vřele doporučuji titul Kde zpívají raci, krásné počteníčko. Zdenda chytá a knížka je dočtená. 

  

  Díky skype jsem se na dálku pomazlila s vnučkou Timiškou, která mě k mé obrovské radosti na obrazovce rozpoznala,

  

  obdivuji dva nejkrásnější zoubky na světě a povídám jí a povídám aspoň na dálku.

  

  Jak jinak, začalo nejdříve drobně pršet a pak už se spustil déšť, a to už i Zdenda jde domů. Ovšem má úlovek, dvě rybičky, jedna je pěkná a jedna menší.

  

  Tentokrát máme opět cefalů a ta je vynikající. Hlavně, ryba je bez kostiček, takových těch mrňavých. Policie několikrát kolem nás projela a je v klidu, a tak i my jsme v klidu. Nikoho, jak je vidět absolutně nezajímáme. 

  Video pro dnešní den, klikni na tento odkaz. 

  Dnešní trasa je : 50 km 

  

« Předchozí | Další »