Hledat
Toplist
Menu
Videa - A léta běží
Klikni na odkaz níže:
Vydejte se s námi na cestu
Hledej v kalendáři podle dnů měsíců a roků
-
Milladoiro - Galicie - Španělsko
23.12.2020Dnešní den je ve znamení velkého přesunu.
Máme dojet do Santiaga de Compostela, kde zakončíme naši pout po Svatojakubské cestě a vyvrcholením bude návštěva katedrály sv. Jakuba. Jedeme krásnou krajinou Galicie, ale podle nás, je tato provincie, nebo tento kraj z celého severního pobřeží jednoznačně nejchudší. Je tady mnohem víc opuštěných domů, které jsou buď v prodeji anebo v poslední fázi života. Opuštěných, polorozpadlých anebo totálně rozpadlých domů je tu opravdu hodně.
Zároveň nás udivuje že vedle krásného domu na hlavní silnici je dům, který má jen obvodové zdi. Ve městech i na vesnicích je spousta opuštěných domů, které nejsou žádnou valnou ozdobou.
Nicméně, všude je stále čisto a někdy je vyloženě přepopelnicováno. Hrozné slovo, ale jak říct, že je v ulici co pár metrů nějaká popelnice a hlavně, kolem popelnic je absolutně čisto.
Nikde není žádný nepořádek a na co si i v zézo části Španělska nesmírně potrpí, tak to jsou odpočinkové zóny, různé parky plné laviček a samozřejmě parkovišť, kde lze zastavit a příjemně se naobědvat.
A opět několik popelnic a všude čisto, trávníky posekané. Tak to se mi hodně líbí.
Pokud pominu mnou už mnohokrát zmiňovaný přetlak servisních míst, tak přetlak popelnic na všemožných místech je doslova hmatatelný.
Dneska se oproti předpovědi ukázala modrá obloha, což je takový drobný zázrak, a jak tak zjišťujeme, čím dál tím více si modré oblohy vážíme a každičký náznak modré barvy na nebi oslavujeme.
Moc hezké bylo, když se dneska objevilo poprvé kousek modra Zdenda za volantem na mě zahalekal „Bobeš, modrá obloha foť! Cokoliv, jenom foť!“ na můj argument, že není co fotit, protože před námi ani okolo nás nebylo zrovna co vyfotit, tak mě bylo sděleno, že je to jedno. Důležitá byla modrá obloha.
Ovšem, máme velkou kliku, jak jinak, jedeme do vnitrozemí, do Santiaga de Compostela a co čert nechtěl, nemohli jsme ani bohovi objevit nějaké příhodné parkoviště, abychom k obědu ogrilovali rybu, kterou máme v krabičce v lednici.
Doposavad jsme neměli jediný problém někde po cestě zastavit na oběd, nebo odpolední kávičku, zkrátka, mohli jsme si místo, kde zaparkujeme na chvíli vyloženě vybírat a dneska, jako naschvál, ne, a ne najít parkoviště, jakékoliv. A to jsem měla v plánu, že po obědě zadělám těsto na muffiny a za jízdy upečeme pár muffinek ke kávě.
Čas oběda už je pomalu za námi a vzdálenost do Compostely se krátí a hrozí, že muffiny neupeču. Nakonec zastavujeme na jakémsi místě, které není parkovištěm, ale jakémsi místě vedle sinice, žádná sláva, ale Zdenda ugriloval rybu a my máme luxusní oběd.
Dojeli jsme do Santiaga. Nejdříve zkontrolujeme stání rp obytná auta a pak jedeme do města, jestli na zítřek nenajdeme něco maličko blíže. Ze stání to máme 7,5 km ke katedrále, a to je drobet daleko.
Pokud k tomu přihodím ještě nějaké courání po starém městě, tak se obávám, že bychom měli problém to ujít. Přeci jenom, skoro celý měsíc sedíme v autě jako pecky a najednou dát možná až 20 km, to by bylo opravdu hodně.
No, moc možností pro nás teda není, ale stejně to zítra zkusíme. Někde snad zaparkujeme. Vytipovali jsme si několik míst, ale žádná hitparáda to není. Bohužel, všechny aplikace jsou dost k ničemu a na mapách se několik parkovišť ukázalo hodně nepoužitelných. Velká parkoviště jsou pro nás zakázaná a na malá se nevejdeme. Tak uvidíme zítra.
Večer jsem ještě udělala bramborový salát, ale ne tak jak jsem zvyklá. Hlavně, už mi došel celer, který se mi za celou dobu pobytu ve Španělsku nepodařilo sehnat a sklenička zeleniny na kyselo, která by se doma dala do salátu použít je příšerně měkká, a to co jsem si myslela, že bude celer, byly na maličké kostičky brambory.
Ale, stejně salát vypadá dobře a až se řádně do zítra rozleží, bude i tak vynikající.
Video pro dnešní den, klikni na tento odkaz.
Dnešní trasa je:
