Hledat

Toplist

Menu

Videa - A léta běží

Zaujalo nás...

NAŠE AKT. POZICE

Hledej v kalendáři podle dnů měsíců a roků

• Výlet na kolech Zeppelin Friedrichshafen - Bádensko - Württenbersko - Německo

  18.7.2021

  Dnešní velkou cestu máme naplánovanou tak, že pojedeme zase zpět k Bodamskému jezeru a hlavním cílem je Friedrichshafen,

  

  Zeppelin, podívat se na start nebo přistání vzducholodě Zeppelinu, zajet do městečka Langenargen a vzít to nějak obloukem zpět. Zdenda naplánoval trasu na skoro 70 km, což je hodně a po mých protestech upravil trasu na 50 km. Konečně má být dneska jasno, slunečno a jak to tak vypadá, tak skutečně slunečno bude, což je moc fajn. Ve Friedrichshafen je moc příjemná pobřežní promenáda, kde musíme kola vést.

  

  Tady se na kolech jet nesmí, ale to plně chápeme. Takže tlačíme. Lidí bych tu očekávala mnohem víc, není to nijak strašné, dokonce lavičky na odpočinutí jsou volné.

  

  Ohromný známý vodotrysk kus od břehu a velmi zajímavá železná skulptura, je první naší zastávkou.

  

  Zdenda zdolal vysokou vyhlídkovou věž, já jsem hlídala u kol, ale faktem je, že se mi nahoru šlapat moc nechtělo. Ale pohledy odtamtud, z výšky, jsou úžasné. 

  

  Vyjeli jsme dneska velmi brzo, chvilku po deváté a už se těšíme na oběd.

  

  V cestě nám stojí muzeum Zeppelin, kam teda nejdeme, ale aspoň jsme si jen něco málo prohlédli v hale muzea.

  

  Historická gondola, kam se teda moc lidí nevešlo.

   

  Zato jsme se rozjeli na letiště, kde je areál Zeppelin a odkud startují vzducholodě s movitými zájemci. Tipovali jsme ceny za lístky, já okolo 50 eur, Zdenda měl odhad 100 eur, což se mi zdálo už hodně, ale realita je opravdu poněkud vyšší. Zde jsou ceny.

  

  Hrabě Ferdinand von Zeppelin byl dobrodruh s působivým knírem a vojenskými zásluhami

  

  a tento pán věnoval pozornost stavbě vzducholodí a jak je dostat do vzduchu a co nejdéle je tam udržet.

  V roce 1900 se vznesla nad hladinu Bodamského jezera první jeho vzducholoď a vyvolala obrovské nadšení.

  

  Za první světové války Zeppelinovy vzducholodě byly nabídnuty vojsku jednak jako průzkumné a také jako bombardovací. V roce 1928 překonala největší pýcha Zeppelinovy flotily, vzducholoď Graf Zeppelin, za čtyři dny, patnáct hodin a čtyřicet čtyři minut Atlantický oceán a o rok později za dvanáct dnů obletěla celou zeměkouli.

  

  Jakmile se čas Evropa x New York zkrátil na dva dny, byla zavedena pravidelná linka. Vzducholodí se pravidelně létalo do Stockholmu, Říma, Káhiry a Leningradu. Samozřejmě, tak jako dneska jsou lety velmi drahé, byly ohromně drahé i tenkrát a mohla si je dovolit jen nejbohatší třída.

   

  Vzducholoď Graf Zeppelin měla velmi úspěšnou historii. Absolvovala 590 úspěšných letů, ale i tak byla její budoucnost velmi nejistá. Příčinou hlavního, konečného neúspěchu vzducholodí byla 245 m dlouhá sesterská loď Hindenburg, která v roce 1937 v New Jersey vzplanula a pohřbila pod sebou téměř všechny pasažéry. Nutno podotknout, že Hindenburg za nic nemohl. Pozdější vyšetřování ukázalo, že se statická elektřina z kotvících lan přenesla a zažehla lakovaný nátěr vzducholodě, což by nebylo tak tragické, ale vzducholoď měla být naplněna inertním a nevznětlivým héliem, ale protože hélium americké úřady chvíli před tím zakázaly, vzducholoď byla naplněná vodíkem. Neštěstí uzavřelo cestu na americký trh a zároveň i v Evropě velmi silně poklesla důvěra zákazníků.

   

  V současnosti můžeme opět vidět vzducholodě nad Bodamským jezerem a je úžasné že můžeme alespoň na dálku pozorovat nádherné, ladné vzducholodě.

   

  Na oběd jsme si dali zapečené brambory a kedlubnu. Tak nějak jsem se naučila sebou obědy vozit, protože jinak by to naše cestování bylo hodně drahé. Co si budeme povídat, když je čas oběda a je hlad a všude to krásně voní, pak už je jen krok k tomu, koupit si nějaký oběd, který je většinou v místech, kde se pohybujeme, dost drahý.

  

  Přímořské promenády, hlavní náměstí a tak podobně jsou obvykle nejdražší místa na zahnání hladu nebo chutě. Samozřejmě, pokud jsem na dovolené je to něco jiného, ale my to takto máme a nijak nám to nevadí. Zato si s chutí dáme na nějakém krásném místě kávičku, pivko nebo sklenku vínka.

    

  Obloukem, tak jak jsme měli v plánu, se vracíme domů. Jedeme postranními cestami a silničkami, kde všude kolem nás jsou ohromné sady ovoce. Takže pole většinou s kukuřicí, louky a na nich vypasený spokojený dobytek a veliké sady s ovocem. Všude kam se podíváme, kam dohlédneme se pěstují jablka, hrušky a jahody.

   

  Nakonec cesta skutečně byla skoro 70 km a já jsem urvaná jako kůň. Nohy mi někde od kolen dolů do rána docela určitě upadnou. Svaly na rukou, kdybch nějaké měla, tak bolí děsivě, ale protože žádné nemám, tak nevím co mě vlastně bolí. Zdenda asi nakonec přeslechl moje výhrady k délce trasy, a tak si holt musím dát příště větší pozor na naplánovanou délku výletu. 50 km zvládnu v pohodě, ale 70 je už na mě moc.

  Video pro dnešní den, klikni na tento odkaz. 

  Dnešní trasa je: 

  

« Předchozí | Další »