2.1.2025 Dachla - Maroko
Nový rok a naše další putování jižním Marokem. Vlastně je to Západní Sahara, země v politickém vakuu.
Jak jsem nedávno psala, Maroko si nenásilně přisvojilo, obsadilo tuto část země a dělá vše pro to, aby všichni viděli, jak se snaží.
opuštěných množství vesnic, spíše obytných resortů, kde už někdo bydlel a domky všichni opustili anebo jsou domy postavené, nikdy se v nich nebydlelo a postupně chátrají.
Tak nějak se nám to nezdá, ale spíše tomu nerozumíme. V celé oblasti se mohutně staví hlavně nové čerpací stanice, benzínky. Ty rostou jako houby po dešti a vůbec není výjimkou, že se nově staví hned tři vedle sebe. Celá oblast má ohromný potenciál do budoucna.
Stačí jen, aby někdo objevil mnoha a mnoha kilometrů dlouhé nádherné pláže, kde by na pobřeží mohlo stát množství hotelů, resortů anebo jen obytných domů. Jako tomu je ve Španělsku nebo v Egyptě. To spíše ten Egypt mě připadá velice podobný. Zvláště jižní oblasti jako je Marsa Alam.
Ale jinak, je to tady dost úmorné a po pravdě, pro mne osobně dost nezajímavé, bezútěšné a takové stále stejné. Minimální, vlastně vůbec žádná historie, ta je jen trochu na severu, ale podél pobřeží cesta do Dachly je hodně monotónní.
Je to vlastně jen o jízdě a jízdě nekonečnou kamenitou plochou krajinou, která se táhne od pobřeží hluboko do vnitrozemí. Ovšem, parádní dálnice je přímo luxusní. Načínáme pomaličku druhou polovinu druhého měsíce.
Dojeli jsme do Dachly, malého města, které se rozrůstá a rozrůstá. A samozřejmě monumentální brána při vjezdu do města, kde je vždy policie, která kontroluje bůh ví co.
Je to klasicky město dvou tváří. Na jedné straně monumentální vily úctyhodných rozměrů a na straně druhé neuvěřitelný bordel.
Po měsíci a půl v Maroku už bych neměla psát neuvěřitelný, ale normální, nebo klasický, běžný.
Toho klasického atd je samozřejmě převaha, a to hrozně moc kazí dojem z celého putování Marokem.
Rozum nám to nebere, jak mohou lidé tady žít v takovém nepořádku, ale jak se říká, zvyk je železná košile a člověk si zvykne na vše a ti lidé jsou na to zvyklý.
Hlavně s nástupem plastových obalů je znát, že si s tím země jako je Maroko vůbec neumí poradit. Říkala jsem, že cestovatel si na to buď zvykne anebo celou dobu stráví někde v kempu.
Což si myslím, je hodně časté. Jediné, co je tu skutečně stabilní je počasí.
Na to se může člověk spolehnout. Přes den příjemných 25 °C, na sluníčku samozřejmě maličko víc a v noci nám teplota klesne na 13–16 °C, takže se hezky spí a auto se krásně vychladí.
Ale není výjimkou, že ještě v 10h večer je 20°C.
Jinak Dachla není absolutně městem na procházky a okukování, jak to tady mají. Tady není co okukovat. Stojíme na velikém parkovišti, kde je i poměrně velký park, který dlouho neviděl vodu.
Palmy suché, zvadlé a prach místo trávníku a přitom je k večeru park plný žen a dětí.
No a samozřejmě, množství odpadků. Jsem ráda, že odtud ráno odjíždíme. Směr obratník Raka.
Dnešní trasa je:
