12.1.2025 M´Hamid - Maroko

Ráno jsem si jakorát zacvičila, Zdenda připravil trasu a jedeme dál.

Dneska nás čeká Zagora a cíl je až v M'Hamid, to je skoro až u Alžírska. Anti Atlas se všude kolem nás vypíná a my nestíháme fotit a koukat.

Je to tady nádherné.

Jen je vidět, jak je cestou hodně poničená silnice. Je to důsledek záplav, které tady byly zhruba ve stejné době, vloni na začátku září, jako u nás.

Určitě si vzpomínáme na zprávy, že po mnoha mnoha desetiletích byla v Sahaře voda, jezera a laguny, ale to na Alžírské straně.

Deště iv této části Maroka byly tak vydatné, že braly silnice, mosty a zničily spoustu vesnic. Přesto, že tady mají velmi široká odtoková koryta, aby voda nezaplavila obydlené území, tak ani ta koryta nestačila.

Zkrátka, musela to být apokalypsa, která toho tady během dvou dnů hodně zničila. Maroko se snaží opravit co jde a všude na takových místech uvidíme spoustu těžké techniky.

Kde se nestíhá opravit kus silnice, nechává se zatím provizorní zasypání díry anebo udělaná objížďka. Někdy je to hodně náročné, ale co se dá dělat.

Před námi jeli tři obytky, kterým se nechtělo do provizorní silnice a vytvořily jednak hodně nebezpečnou situaci, drobnou zácpu a stejně nakonec museli projet.

Jiná silnice tady nevede.

Ale co se musí Maročanům nechat je kvalita silnic. Ta je teda luxusní.

Pravda, projíždíme městečkem, kde parádní asfaltka vede skrz město, ale na postranní ulici už nevybylo. Ty jsou nechány prašnému osudu a nekonečnému bordelu.

 

„Maroko se po šesti po sobě následujících letech týká velkého nedostatkem vody. Farmáři jsou proto nuceni nechávat svá pole ladem a města a vesnice musí omezovat spotřebu vody.

Dvoudenní zářijový déšť překročil roční průměrné srážky na několika místech v zemi, řekla marocká vláda. Průměrně v těchto regionech např. 250 milimetrů ročně. V jedné vesnici na jihu Maroka přitom během 24 hodin napadlo více než 170 milimetrů.“ Tolik asi jen pro ilustraci.

Problém je, že stavby na vesnicích jsou vesměs hliněné. Při takovém množství vody, které během chvilky z nebe spadlo, mnoho staveb nezůstalo. Ukazuje se, že snaha vesničanů nahrazovat hliněné stavby klasickými tvářemi je cestou do budoucna.

Tak jako tady něco podobného meteorologové nezaznamenali za více jak 50 let, tak iu nás se situace s podobnými jevy bude násobit. I tady, tak jako ve Španělsku mají ohromné ​​​​koridory na stažení vody z hor mimo města a vesnice, tak i tady nestačí velké množství vody, které během dvou dnů spadlo na okolní kopce.

Když projíždíme zasaženým územím, jedeme v jakémsi ohromném lavoru. Okolo nás kolem dokola jsou poměrně vysoké kopce a bez porostů. Sem tam nějaký keř vodu nezadrží.

 

Pomalu se dostáváme na krásné území. Jen jsme si udělali malou zajížďku opět do Sahary do městečka M´Hamid, kde silnice končí a před námi už je Alžír.

Máme tady vybraný kemp, ostatně, víc jich tady v této oblasti stejně není, který je tak jako celé Maroko, dvě tváře.

Majitel, jakmile jsme přijeli okamžitě zatopil pod kotlem, abychom měli teplou vodu na vysprchování.

Když už sprchy inzeruje, tak ať to tak je.

Ovšem sprchy jsou opravdu hodně staré, opotřebované, a tak nějak, no, zkrátka jsou, jaké jsou.

Společenská místnost zase neodpovídá duchu všeobecného času

a zrovna tak přilehlé toalety jsou skvostné.

Večer sedíme při západu slunce na vrchní terase a kocháme se pohledem do dáli.

Je nádherný večer. Majitel se přišel zeptat, jestli je vše v pořádku a že je ve sprchách teplá voda.

Fajn, bereme ručníky a jen v župánku se jdeme vysprchovat. Tady si na nějaké panáčky nehrají. Jedna sprcha a hotovo.

Sprcha velká, pohodlně jsme se se Zdendou společně vysprchovali, což už se nám dlouho nenaskytlo. Paráda.

Dnešní trasa je: