Monterosso Almo - I Borghi più belli d’Italia - Sicílie
Předpověď hlásá mráčky, obláčky, slunečno. Po ránu to rozhodně nevypadá, protože, jak jinak opět prší, ale budeme předpovědi věřit a jedeme na další borghi, které máme ještě kousek ve vnitrozemí.
Je to opravdu znát, jsme skoro v tisíci metrech a teploměr ukazuje 6 °C, což není nic moc. A abych nezapomněla, fouká ledový vítr.
První borghi Bouccheri si jen projedeme, máme vybrané jiné a hezčí. Ale i Bouccheri není špatné a určitě by stálo za prohlídku.
Staré domky nalepené jeden na druhý a opět skrumáž uliček a nekonečné množství schodů. Tak to si necháme na jindy.
My se zaměřujeme na hezčí borghi které je maličko výš a trochu víc ve vnitrozemí. Jedeme krásnou krajinou a jak to vypadá, než dojedeme do cíle, asi bude opravdu svítit sluníčko, což je fajn, ale zima je stále. Ale je to opět maličko zážitková cesta.
Občas si silnici bere příroda a jen občas vidíme pozůstatky velkých dešťů. Odevšad vyvěrá voda. Je vidět, jak jsou louky podmáčené a potoky vody tečou celou cestu po silnici.
Tím, že jedeme do kopců a do vnitrozemí, padáme dolů a zase stoupáme nahoru což je na úzkých silnicích tady ve vnitrozemí úžasné. Naštěstí jsme cestou potkali jen minimum aut, co by tady taky kdo dělal.
Zdenda opět naplánoval trasu mimo hlavní tah, což už na mapě vypadá zajímavě, ovšem skutečnost většinou předčí moje lehce nervózní představy. Ale vždy si vzpomenu na pár cest po Kanárských ostrovech nebo některé přejezdy Pyrenejí a pak, si říkám, tak to bylo úplné prd.
Monterosso Almo - I Borghi più belli d’Italia - je dnešním cílem a už jak přijíždíme, vidíme, že jsme vybrali dobře.
Opět je to maličké městečko s pár tisíci obyvateli v patřičné nadmořské výšce. Posazené na kopci, jak jinak a opět plné uliček a schodů.
Svítí sluníčko, a tak vyrážíme.
Vím, že Itálie je hodně věřící národ, však mají na svém území papeže, ale mít v tak malé vesnici hned tři monumentální kostely, to je výkon. Jen jsme si říkali, jak se asi o své ovečky dokáží podělit.
Na jednom náměstí vyfikli dokonce hned dva kostely najednou. To je obdivuhodné. Kostely jsou krásné, zvláště ten hlavní na náměstí sv Anny.
Všechny jsme poctivě našli, obešli, viděli a dva i zevnitř. Jinak, miliony schodů a nespočet maličkých uliček. Ale tady je dobrý to, že vlastně ani nepotřebujeme plánek, mapu, navigaci.
Stejně zabloudíme, ale díky hradbám a srázu pod městem jsme rychle navráceni do útrob bludiště a můžeme pokračovat dál v bloudění.
Já nevím, někomu by stačila jedna taková vesnice a tím by to zhaslo. Nám se líbí toulání uličkami, okukování domků a nahlížení do občas i rozpadlých zákoutí.
Pro mne osobně je důležité, že tyto vesnice jsou maličké a tedy nehrozí, že tam budu někde bloudit do konce svých dnů.
Odpoledne přejíždíme už k moři. Není jediný důvod tady setrvávat.
Na pobřeží je krásných 16°C tak co tady. Další borghi máme v plánu, ale až bude tepleji.
Jedeme jen kousek, nějakých 30 km na příjemné parkoviště a zítra pokračujeme dál.
Dnešní trasa je:
