Klasická snídaně

U nás je snídaně tradičně v osm hodin, kdy už je na stole vše, co máme rádi a co je v lednici. Každé ráno ale snídáme misku s ovesnými vločkami s nakrájeným banánem nebo jablíčkem s jogurtem a polité mlékem. Zdenda rád čokoládu, tak má vše posypané grankem a já zase se lžičkou marmelády. Opečený toust, ten každý den opékám na silné pánvi, protože tak je chutnější a já baštím suchary, aspoň si myslím, že dělám něco pro svou postavu.

Pak máme na stole sýry, máslo, marmeládu a mascarpone a když se zadaří levnějších vajec, máme rádi míchaná vajíčka na cibulce. Většinu z toho všeho má každý doma v lednici, ale přes týden není ráno čas a mnohdy ani o víkendu. Takže ano, po mnoha letech jídla za pochodu, z papíru anebo, kde to zrovna šlo a kdy vyšlo a jak byl čas a kdy byla u Zdendy zrovna přestávka. Tak teď si snídaní užíváme.

Další důležitou kapitolou jsou svačiny na cestu. Platí zásada, nikdy nejít do města nebo na výlet hladový. Pak hrozí, že neodoláme a na cestě si koupíme zbytečně předražený kousek pizzy nebo plněnou bagetu, sice dobrou, ale hodně drahou. Proto vždy sebou v krabičce nosím něco málo k zakousnutí, dvě muffiny, toustový chleba se sýrem a pokud hrozí, že se nám výlet protáhne i přes oběd, tak sebou vezeme nebo neseme pro každého krabičku s obědem. Není potřeba nějakého velkého oběda, bohatě stačí těstovinový salát, nebo studené rizoto a k tomu jablíčko nebo pomeranč. Zkrátka, vždy sebou něco mám a pak nehrozí, že nás libá vůně přitáhne k nějakému fast food.