int(1)

Zaujalo nás...

NAŠE AKT. POZICE

 do 27.11.2022

klikni na modrý odkaz níže pro plné funkce nutný účet u GOOGLE a přihlášení

smile

Tady jsme dnes 

a toto vidíme okolo nás



25.12.2014 Turecko

Před týdnem jsem poprvé pekla v remosce a dopadlo to katastrofálně. Pekla jsem koláč s ovocem a drobenkou. Mám novou remosku, je mnohem větší, než na jakou jsem byla zvyklá a nemá skleněné okýnko na kontrolu stavu pečeného jídla nebo buchty. Tak jsem koláč tak dlouho kontrolovala, až se mi zdrcnul a nedopekl. Zdenda byl statečný a kousek ho snědl, ale víc jsem ho netrápila. Psi se měli dobře a koláč spořádali snad za sekundu. Máme za sebou první Vánoce mimo domov. Bohužel jsem si nenastudovala jaké mají v islámské státě zvyky, ale tady tak nějak vánoce nejsou moc na pořadu dne. Obchody jsou vyzdobené jen minimálně a tak nám aspoň není tolik smutno a nevnímáme, že nemáme  nazdobený byt a napečené cukroví. Chtěli jsme si koupit malý, maličký stromeček na stůl, ale nikde ho neměli, jen takové velké ohavnosti, něco strašného.  Zdenda to ovšem nevzdává a stále pátrá po maličkém stromečku. Bez úspěchu. Stromeček nemáme.  Dneska máme zase pohodičku, vypadá to na skvostný den a já se chystám na druhý pečící pokus. Tentokrát se pokusím o perník. Zdenda by rád buchty, ale to považuju za vyšší dívčí a tak je nechám na později, až se skamarádím s remoskou. Stáhla jsem si ze stránek firmy, co vyrábí remosky, recepty na pečení a vaření, vypadají nesmírně jednoduše a určitě to chce jen trochu cviku. Velmi vážně jsme uvažovali o zabudování plynové trouby do kuchyně, ale to bych přišla o velké šuple v kuchyni a zase tak často se nepeče. Tak jsem raději volila remosku, kterou použiji, jen když je opravdu hodně slunce a já peču jen na solární panely. Je to úspora nejen prostoru, ale i peněz. I tak jsme s hrůzou zjistili, kolik protopíme a provaříme plynu. Včera jsme tankovali a je to hrůza. Dneska jsme odpoledne šli na tradiční procházku po nábřeží, které je opět krásně upraveno a Zdenda si v krámku konečně koupil prut a je šťastný jako malý kluk. Sháněl malý proutek okolo dvou metrů a všude měli jen velký pruty. Hned na něj chytil takového miniaturního mečouna. Nevíme co je to za druh, ale prodávají je tady v rybárnách, tak se asi jí. Hned ho vykuchal a už se peče na pánvičce na máslíčku. Tak jsem zvědavá, jak to bude šmakovat. Je to taková malinko větší čudla. Už jsme se o rybku podělili a byla vynikající. Jen je potřeba ji maličko osolit.

 

Další věc, která nás tady velmi zaujala je, že ve velkých obchodních domech mají všude vstupní skenery a rentgeny na tašky. Zajímavé. Přesně jak jsme zvyklí z letiště. Taška projede tunel a my projdeme rámem pod dozorem. Všichni. Zdendovi se to vůbec nelíbí, ale já se cítím bezpečně. Je to asi z důvodu, kdyby nějaký šílenec chtěl vejít dovnitř se zbraní či co, každopádně to působí pro nás hodně nezvykle. Všimla jsem si i několika lidí, kteří sledují cvrkot a pozorují ostatní. Když jsme to viděli poprvé, vůbec se nám dovnitř nechtělo, ale už jsme si zvykli. Jen se nám líbí, že tady prakticky nikdo nedodržuje dopravní předpisy a nějaká nařízená rychlost je tak akorát pro nás. Jedeme úsek s 30km rychlostí, tři značky hned za sebou a jsme jediný, kdo ji dodržuje a ještě na nás ostatní zatroubí, abychom se necourali. Neviděli jsme policistu, který by snad nedejbože někoho zastavil a pokutoval. Přitom, policistů a městských policistů je tady hodně. Ještě mají taky jeden skvělý zvyk. Večer přijedou na parkoviště, otevřou kufr a chlastají pivo nebo víno. Nejsou líný si na talířku přivézt jednohubky. Postávají u kufru, kecají mezi sebou, pijí pivo, víno a já nevím co vše a pak s klidem nasednou a odjíždějí. Skvělé.

 

Pivo je tady dost drahé, půl litrový plechovky cca okolo 5 TL a nejlevnější víno se nedostane pod 10 TL. Červený Merlot v dost nevábné lahvi. Jinak je víno dost drahé a tak jsem si ho tady zatím odpustila. Zajímavé je, že v mega obchodě s potravinami je alkoholu vyhrazena oddělená část, docela malá a hodně bokem. U oddělení s alkoholem ještě vartuje ostraha prodejny.  Dost mě zklamalo Tokajské v Maďarsku a tak jsem už neriskovala drahé zklamání. Večer popíjíme čaj a je nám taky dobře. Nechci kupovat drahé, neznámé víno. To si ho klidně odpustím. Takže jsou z nás nyní totální abstinenti.

 

 

 

 

 

Ostravski Webdesign | Webové stránky zdarma od BANAN.CZ | přihlásit se | mapa stránek | diskuzní fórum | výměna odkazů

BANAN.CZ