int(1)

Zaujalo nás...

NAŠE AKT. POZICE

             do 22.04.2024

klikni na modrý odkaz níže pro plné funkce nutný účet u GOOGLE a přihlášení

smile

Tady jsme dnes 

 toto vidíme okolo nás



Gjirokastër - kamenné město

Pa200099

Poloha :  40°4′10″ s. š., 20°9′30″ v. d.

Rok zapsání : 2005

Do fotogalerie klikni na modrý odkaz níže:

Gjirokastër - kamenné město

Procházka po městě je příjemná záležitost, ovšem nohy trpí. Kamenné úzké silnice v historické části jsou velmi nepohodlné. Kamenné dláždění není děláno jako u nás, ve stylu placatých tzv. kočičích hlav, ale kameny jsou jakoby postavené na stojáka. Uličky jsou velmi prudké a dláždění nastojato zabraňuje klouzání při mokru. Je to velmi šikovné řešení, ale chodit se po tom bez tréninku dá velmi obtížně.  

Gjirokastra je staré město které se rozkládá na svasích pohoří Gjere a na břehu řeky Drina. Osídlení je doloženo od 1. stol. př. n. l. Město samo bylo založeno patrně současně se stavbou pevnosti chránící hranice Byzantské říše ve 12. Století. První písemné záznamy pocházejí z r.1336. Pod byzantskou vládou se město rozrostlo v ústřední obchodní centrum známé pod jménem Argyropolis (Stříbrné město) nebo Argyrokastron (Stříbrný hrad) patrně podle množství střech a schodů pokrytých stříbřitou břidlicí. Krásnější než realita je ovšem legenda o princezně Argyro, která než aby padla do rukou tureckým dobyvatelům, raději skočila z hradeb a zabila se.

Ve 14. století bylo město součástí řecka a koncem století se dostalo pod vládu albánského feudálního prince Zanebiši. V roce 1432 bylo pro změnu dobyto Turky, stalo se součástí Osmanské říše, leč vláda nad městem byla svěřena místním albánským šlechtickým rodům. V roce 1811 jej ovládl Ali Paša, který si uvnitř Osmanské říše vybudoval určité autonomní postavení. Objektivně je nutno konstatovat, že Ali Paša se velmi zasloužil o rozvoj města. Mimo jiné nechal postavit 10 km dlouhý akvadukt, kterým do města přivedl pitnou vodu z hory Sopot. Akvadukt nechal zbourat až albánský prezident Zog (který se roku 1928 prohlásil králem) a trosky použil jako stavební materiál.

Se jménem Ali Paši jsme se už setkali. Mnoho budov ve městě si uchovalo původní vzhled, pro který si Gjirokastra vysloužila také název „kamenné město“. Staré otomanské domy nemají balkony, ale za to jsou vybaveny velkými okny a střechy budov jsou pokryty kameny. Bohužel, ale možná i naštěstí, ekonomický rozvoj za komunistického režimu se nedotkl historických památek starého města, takže většina starých budov je v dezolátním stavu. Vzhledem k současné ekonomické situaci státu je náprava tohoto stavu, přes veškerou zahraniční pomoc, velmi pomalá.

 Městu dominuje Citadela, pevnost, s krásnou věží s hodinami. Tak je vidět už z dálky. Pevnost střežila strategicky důležitou silnici podél řeky Driny. Dnes je zde umístěno vojenské muzeum, které jsme nenavštívili. Za vlády Ali Paši a dokonce ještě ve 20. století, byla dále rozšiřována. Dnes zde kromě řady obytných a hospodářských budov nalezneme pět věží, kostel i vodní fontány. V severní části pevnosti bylo zřízeno vězení, kde byli mimo jiné vězněni odpůrci komunistického režimu.

Ve městě se nachází starý bazar, který byl původně postaven v 17. stol., ale později vyhořel, takže jeho dnešní podoba pochází z 19. století.

Součástí světového kulturního dědictví je více než 200 historických objektů starého města.

Ostravski Webdesign | Webové stránky zdarma od BANAN.CZ | přihlásit se | mapa stránek | diskuzní fórum | výměna odkazů

BANAN.CZ