Butrinti - starobylé město
Poloha : 39°44′44″ s. š., 20°1′14″ v. d.
Rok zapsání: 1992
Do fotogalerie klikni na modrý odkaz níže:
Na úplném jihu Albánie u hranic s Řeckem se nachází historické město Butrint u stejnojmenného Butrintského jezera a Vivarského kanálu.
U vchodu do starověkého města je velké parkoviště, kde se dá pohodlně stát i přes noc. Jen je potřeba mít dost času. Areál je poměrně rozlehlý a je škoda ho jen proběhnout. Ideální je vzít si sebou oběd a ten si v klidu sníst na hradě na akropoli. Několik laviček ve stínu je k tomuto počinu přímo ideální.
Tak pojďme na návštěvu do starověkého města Butrinti. Původně byl osídlen řeckým kmenem Achájů. Ve 4. století př. n. l. jej obsadili kolonisté z Kerkyry (Korfu) a stal se významným opevněným přístavem a obchodním centrem s vlastní akropolí. Poté jej ovládli Illyrové a v průběhu 2. makedonské války byl roku 167 př. n. l. dobyt Římany. I po vytvoření Byzantské říše zůstal v rukou Římanů a to až do tureckého vpádu v roce 1453.
Vzhledem ke své strategické poloze ve Středozemním moři bylo město svědkem vojenských operací od Peloponéské války v 5. století př. n. l. až po napoleonské války v 19. století.
Po porážce Benátek Napoleonem v roce 1797 se město stalo nakrátko součástí francouzského impéria. O dva roky později byl znovu ovládnut Otomanskou říší a to až do roku 1912, kdy se Albánie stala samostatným státem. Tolik jen krátce z historie.
Faktem je, že Butrint byl už ve zmiňovaném 4 st.př.n.l. významným obchodním městem s 10 tisíci obyvatel. Což na tehdejší dobu, bylo hodně. Byly tady knihovny, lázně, školy, několik kostelů, spousta obchodů a dílen. Jen divadlo, které se dochovalo z 3 st. př. n. l. pojalo až 2,5 tisíce diváků. Bohužel. Podzemní voda stále stoupá a ničí a zaplavuje postupně všechny níže položené stavby. Tak je spousta budov přístupná jen z lávek nad vodou.
Úpadek města započal katastrofálním zemětřesením v roce 1153. Vpád Benátčanů, vzestup spodní vody a následné epidemie město vylidnily. Bylo pohřbeno pod bahnem a zarostlo bujnou vegetací. Vykopávky začaly v roce 1920 italským archeologem Ugolini. Fašistická Itálie se snažila dokázat a prokázat římský vliv v oblasti a toužila rozšířit hranice svého vlivu až do Albánie. Z historie Albánie víme, že i Řecko se snažilo a zabrání Albánie. Bohužel, velká část artefaktů a památek skončila v Mussoliniho soukromé sbírce a do Albánie se nikdy nevrátili. Hlavní stavby z řeckého období pocházejí ze 2. a 3. století př. n. l. Jsou to zejména velmi zachovalé divadlo, akropolis, dva chrámy a zdobené brány.
Římské budovy byly postaveny v průběhu 1. století n.l. Zvláštní pozornost zasluhují římské lázně, chrám bohyně Minervy, Nymfaneum, vila Diaporit, kterou vlastnil Pomponius Atticus a palác Triconch. Byzantské období (5. a 6. století) je zastoupeno baptisteriem a bazilikou.
Hlavním dědictvím Benátčanů je trojúhelníková pevnost, která byla zbudována v 16. století a konečně v 19. století zde Turci vybudovali pevnost.