Siena - Toskánsko - Itálie
Přejeli jsme do Siena, velkého města, které má historickou část, katedrálu a spoustu paláců zapsané na seznamu světového dědictví UNESCO.
Myslela jsem, že už jsme v Sieně byli, ale nikoliv. Máme jí kousek od naší trasy, tak se tam jedeme podívat. Už parkování je poplatné velkému městu, je to maličko problém a když není, tak parkování je poněkud drahé. Hned pod městem je veliké parkoviště pro autobusy a obytná auta, ale za 20 eur za celodenní stání, bez ničeho, jen stání na prašné ploše.
Hned kousek dál Zdenda objevil další možnost parkování, kde už stojí dva kolegové. Je to jen pár metrů dál, sice v kopci, ale spát tu stejně nebudeme. Zamykáme, zabezpečujeme auto, jak to jen jde a jdeme do města.
Máme to skoro 2 km, něco po uličkách a budeme tam zase za pár kilometrů. Nicméně, město Siena je úplně, diametrálně jiné, než jsme se včera namlsali v Lucignanu.
Veliké domy, veliké paláce a spousta lidí. Však se není čemu divit. Přeci jenom, za prvé, jsme v hlavním městě celé provincie Siena. Za druhé, zapsání na seznam UNESCO samozřejmě láká spoustu turistů jako záruka určité historické kvality, což taky nemusí být vždy pravda no a za třetí, je hezký podzim a spousta lidí raději volí prohlídku města v příjemnějším počasí než v parném létě.
Stoupáme do centrální části města na slavné hlavní náměstí, které je kolem dokola obehnáno paláci.
Na Piazza del Campo se nachází jedna z nejvýznamnějších sienských staveb Palazzo Pubblico. Jedná se o gotickou cihlovou stavbu z let 1297 až 1310.
Po levé straně paláce se nachází 102 metrů vysoká věž Torre del Mangia z let 1338–48. No a my jdeme dál. Noříme se do ulic, které nejsou ani zdaleka tak hezké, jak bychom očekávali.
Dominantou celého města je Katedrála v Sieně.
Katedrála Nanebevzetí Panny Marie - italsky Santa Maria Assunta nebo Duomo di Siena. Je to překrásná stavba.
Původní kostelík, který zahrnoval antický chrám, se začal přestavovat a rozšiřovat na baziliku. Ta byla 18. listopadu 1179 vysvěcena papežem Alexandrem III., jenž pocházel ze Sieny. Ve 13. století již stál chór s vynesenou kupolí.
V blízkosti dómu se nacházel kapitulní sál, refektář a ambit, dále palác biskupa a baptisterium zasvěcené Janu Křtiteli.
Zkrátka, když jsem tak pročítala historii katedrály, tak mi vyšlo, že se průběžně stavěla skoro 300 let, a i mnoho let poté, vlastně několik století se stále do upravovala, měnila se fasáda, dostavovala se věž se zvonicí a tak dál. Je to monumentální stavba, která určitě stojí za prohlídku. Platíme 14 eur na hlavu a jdeme si teda katedrálu prohlédnout.
Tak jak je monumentální z venku, zevnitř je stavba přímo ohromující svojí nádherou a monumentálností. Překrásné vitráže a hned u vchodu je mramorová kazatelna vytvořená v letech 1265–1268 Nicolou Pisanem a jeho žáky.
Sloupová kazatelna je vytesaná z mramoru a je zdobená výjevy Ježíše, jak vyučuje, či Panny Marie s dítětem. Když si kazatelnu pozorně prohlédneme, musíme smeknout klobouk před tehdejšími mistry kameníky. Jemná práce, která byla maximálně přesná a vypovídající.
Nezaujme nás pouze výška katedrály a mohutné sloupoví, ale když se podíváme na zem, tak spousta výjevů z různobarevného mramoru.
Část katedrály – Duomo Nuovo slouží jako muzeum, ve kterém se nachází výstavní prostory, pro cenné listiny, knihy a malby Sieny.
Těch je veliké množství. Staré zpěvníky, kroniky, mapy.
Ale my už pokračujeme v prohlídce Sieny a jednoznačně jsme se shodli, že velká města už navštěvovat nebudeme.
Malá městečka jsou mnohem hezčí, takové pohodovější a příjemnější. Tam i vedlejší nebo spíše boční uličky jsou pěkné a mají svoje kouzlo.
Tady boční ulice jsou hodně zanedbané a nehezké, že ani člověka nelákají k projití.
Ušli jsme krásných 9 km a jedeme pryč. Tak nějak, není moc o co stát.
Až k večeru s dojeli na další příjemné parkoviště pro obytná auta a to u velikého jezera Lago Trasimeno ve vesnici San Feliciano.
Opět, je zde voda a krásně upravené pobřeží jezera kam můžeme na dlouhé, velmi dlouhé procházky.
Dnešní trasa je:
