Marrakéš

Rok zapsání: 2021

Hned u starého města je veliké parkoviště, které nám poskytne útočiště i na přespání. Je dražší, ale nemá cenu spát laciněji a dál a do medíny dojet taxíkem. Ve finále to vyjde na stejné peníze. Tady máme hlídané parkoviště a opravdu stojíme kousek od všeho důležitého. Marrákeš je další památkou UNESCO na naší cestě po Maroku.  Památkou je stará medína, labyrint uzoučkých uliček plných krámků se suvenýry. Máme tu uzoučké uličky, jeden krámek vedle druhého a spousta zboží je vystavená před těmi krámky, množství turistů a tím vším se proplétají skútry a všechny možné a nemožné dopravní prostředky. Mopedy, motorky, kola, rikši, vozíky tažené oslíky a tak podobně. Myslela jsem, že po Casablance mě už nic nepřekvapí, ale hluboce jsem se mýlila. Tady se ani nedá uhnout do vedlejší uličky a v klidu si kousek projít, tady v obrovské Medíně je stále nějaký krámek s prodejcem všeho možného. Míříme na hlavní náměstí Džámi al – Faná, který je opět jedno velké tržiště. Královský palác je v rekonstrukci a do zahrad nás s Dickem nepustili. Uondaný a znavený si na náměstí dáváme výbornou kávu a ledovou kávu. Dick blaženě usíná a my pozorujeme místní cvrkot. Večer se náměstí proměňuje v pouliční show. Náměstí se zaplní prodejci občerstvení, muzikanty a tanečníky. Kvůli každovečernímu oživování městských mýtů a ústní tradice, vyhlásilo UNESCO náměstí Džámi el Faná v roce 2001 za „mistrovské dílo ústního a nemateriálního světového dědictví lidstva“. Po tisíc let se za každého počasí a režimu koná večerní sešlost a veselí na tomto náměstí. Jenže, jak tak koukáme, dneska už to není jen o pár dirhamech, dneska je to o turistech a výdělku. Podupávající tanečníci vezmou za ruku turistku, která se sem taky přišla podívat, chvilku podupávají do rytmu, vše skončí a už je natažená ruka, zaplať. Turistce samozřejmě nezbývá než zaplatit. Asi tak jako mě, když jsem se jen koukala na vzory tetování henou, ani jsem se nenadála a už jsem měla na ruce ornament a zaplať. Přesto, že jsem nic nechtěla a paní mě přesvědčovali, že je to zadarmo, no, nebylo. Za snahu jsem jim dala 20 dirhamů, ale bylo to málo, chtěli mnohem víc a tvářili se jako čerti. Večer se chýlí ke konci a my toho máme tak akorát dost. Jdeme spát. Mimochodem, výběrčí u brány několikrát za večer projel okolo nás a kontroluje, jestli je vše v pořádku.