OneDrive a vkládání fotek do stránek.
O fotogalerii jako takové jsem se už dost obsáhle zmínila posledně. Jen ještě to, že všechny fotky Zdenda zálohuje ještě na pevný disk. Naší velkou obavou bylo, abychom z nějakého důvodu nepřišli o všechny fotky z cest. Dalším oříškem bylo, jak to udělat, aby se nám v tom nevznikl guláš a měli jsme hezky vše nějak utřízené. To je práce Zdendy, který se velmi pečlivě o foto galerii stará. Jednak si dal ohromnou práci s vytvořením velmi přehledné fofo galerie v One Drive a za další, všechny naše fotky, jednotlivé dny ukládá na pevný disk. To je druhá naše pojistka. Proč vlastně potřebujeme One Drive? Abychom mohli vkládat odkazy do stránek. Na One Drive uložíme fotky a získáme internetový odkaz, který můžeme vložit do stránek. Zájemce se po kliknutí na zamodřený odkaz může pohodlně do galerie dostat. Je to nejelegantnější způsob, jak dostat někoho z venku do jakéhokoliv albumu našich fotek. Na stejném principu pracují i parkovací karty. Jenže, takto to vypadá velmi jednoduše, ale i One Drive Zdenda několikrát předělával, protože až když se galerie v Microsoft začne plnit, pak se teprve začnou ukazovat chyby a nedostatky a případná nepřehlednost, nebo špatné řazení se krutě vymstí v celonoční práci s mazáním, přemísťováním, přejmenováváním souborů fotek. Takže, máme foto galerii úspěšně v provozu a začíná každodenní práce s fotkami. To je někdy opravdu hodně náročné. Každý den, večer, musí být aparát čistý a bez jediné fotky. Zkrátka, fotoaparát musí být připravený, prázdný, na druhý den. Fotky nejdříve stáhnu do složky, kterou vytvořím pro ten daný den a pojmenuji. Stáhnu tam všechny fotky najednou a začnu s promazáváním. K Olympusu je bezvadný program Viewer3, kde se dá moc hezky s fotkami pracovat. Je to součást aparátu. Ten hodně používám, ale takové to první promazání dělám klasicky. Pak si ten samý soubor otevřu právě ve Viwieru3 a tam už si fotky mohu jednak lépe prohlédnout a upravit. Obvykle je to náklon, co potřebuji upravit. Když už jsou fotky jakš takš probrané a počet zredukovaný, tak je přendávám pro Zdendu na SD kartu. Ještě vlastně vybírám fotky do textu k tomu dni, který ještě ani není na světě, myslím ten text a pokud má Zdenda nějaké video, tak to dávám taky zvlášť v kopiích do složky. Ještě jsem zapomněla, že když je ještě zamíchané v tom dni UNESCO památka, tak ta jde taky zvlášť. Tam vybírám fotky, které mají spojitost jen s památkou. Takže máme fotky na paměťové kartě, máme je rozdělené a takto to předávám Zdendovi, který už pracuje s One drive anebo, když nejsme na internetu, připraví si vše do jednotlivých složek a pak, až máme neomezené připojení, je teprve publikuje, neboli nahrává a získává ten již zmiňovaný zamodřený odkaz, který následně může konečně vložit do stránek. Dalším naším problémem byla velikost fotek. Ze začátku jsme používali to nejvyšší rozlišení a tím pádem byly fotky moc veliké a strašně dlouho se nahrávaly. To byl pro nás obrovský problém. Byli jsme na cizím internetu a omezený výdrží baterie v počítači. Pak se stalo, že signál byl slabší a my jsme nahrávali do administrace stránek jednu fotku několik minut. Rada, abychom fotkám už v aparátu zmenšili rozlišení se nám nelíbil. Báli jsme se, že fotky budou nekvalitní, zrnité, šedivé. Není tomu tak. Snížili jsme rozlišení, tím jejich kapacitu a domníváme se, že fotkám to nijak neublížilo. Nyní se nám fotky při slušné síle signálu nahrávají velmi rychle a kvalita nijak viditelně neklesla. Tím máme fotky připravené na vložení jednak do One Drive, na pevném disku už je máme vložené, tam internet nepotřebujeme, a připravené na vložení do stránek. V administraci stránek máme oddíl, kde se vkládají fotky do textu. Je to samostatný oddíl, který jsme museli taky několikrát předělávat, protože po dvou až třech měsících vkládání fotek, bylo vše totálně nepřehledné a sloupec fotek byl nekonečný. Zdenda musel už v administraci rozdělit nejdříve roky, pod ně měsíce a ještě každý měsíc na týdny. Tím nám vznikl pavouk, který je následovný – rok – 12 měsíců – pod každým měsícem se ještě skrývá odpovídající počet týdnů a pod každým týdnem odpovídající počet dnů. Je to zoufale úmorná práce, která stála Zdendu několik nocí strávených u počítače. Protože některé týdny se lámou v měsících a pak to může vypadat, že první týden v daném měsíci začíná až středou a to pak 1 týden musí mít jen 5 dnů + jedna kolonka na mapu cest celého týdne. Takto to vypadá nesmírně složitě a ono to drobet složité je, ale naprosto skvěle to funguje. Já pak, když vkládám do cestopisu fotky, tak mám obrovsky ulehčenou práci. Většinou najednou nahraju všechny fotky do patřičného data a pak si je jakoby do textu beru a vkládám je na správné místo.
Dalším obrovským oříškem bylo vkládání fotek do beneru, který se točí nahoře ve stránkách. Tam se vkládají fotky vyříznuté na správnou velikost a výběr 15 výřezů je taky nesmírně zdlouhavá práce. Obvykle je to zhruba 150 fotek, které se musí projít a vyzkoušet na jeden slušný výřez. I pak se ukáže, že výřez je nehezký a je k zahození. Problém je, že když je celá fotka hezká, ještě to nic neznamená. Vyřezává se jen část snímku a většinou to ztratí celý koncept a vlastně není ani znát o co šlo a jak byl původní snímek vlastně pěkný.
Pokračování příště.