Klikni na odkaz níže:
Vydejte se s námi na cestu
Tak trošku popojedeme.
Z Villarikos jedeme směr Yeste nádhernou krajinou.
Kluci opět zvolili překrásnou trasu ohromným chráněným územím, která byla drobet adrenalinová.
Řekla bych, že pro mne teda docela dost, ale stálo to za to. Uzoučká silnice a jedna zatáčka za druhou.
Ale stále prší a deště nás doprovázejí už pět dnů.
V Yeste mají pro nás nachystané další stání pro obytná auta.
Stoupáme si na okraj a chvíli, než přijde další přeháňka povídáme.
Video pro dnešní den, klikni na tento odkaz.
Další den nás opět provází déšť a za mě, už to začíná být docela otravné. Vše už máme navlhlé, a protože jsme poměrně vysoko, tak je i chladno.
Cesta do městečka Bogarra byla taky úžasná, jen je škoda, že díky přetrvávajícímu děsnému počasí moc toho nevidíme.
Další Zdendovo video z cesty. Klikni na tento odkaz.
No a perličkou na dortu je cesta do městečka Bot k známému stříbrnému vagonu na Vía Verde.
Ovšem, než dojedeme do Botu, zastavujeme na nádherném stání pro obytná auta na dostřel města Mataraňa.
Tam už jsme se Zdendou byli. Dokonce jsme se vydrápali až na hrad nad městem, ale toto stání je úžasné.
Vše zdarma a s naprosto luxusním výhledem na město. Večerní nasvícení hradu a městečka pod ním musí být zážitek. Město Mataraňa vřele doporučuji k návštěvě. Je překrásné.
Nicméně, my jedeme dál a o pár kilometrů další malé město a další stání, opět plně vybavené.
Jen jsme místo okoukli a už jedeme směr Bot. V Botu jsme už několikrát byli, vede tady naše stará známá známá Vía Verde z Xerty se spoustou tunelů, ale nikdy jsme sem nejeli autem.
Zdendové vybrali cestu přes kopečky a to ještě vůbec nevíme, jestli se na cestu vůbec dostaneme, jestli nebude nějaký pro nás zákaz.
Na Goole to vypadá pro mne velmi divoce, pro kluky zajímavě. Taky musíme brát v potaz, že už více jak týden prší a viděli jsme spoustu sesuvů svahů na silnici, takže zvýšená opatrnost je na místě. Ukazuje se, že bychom se na silnici vejít měli.
Máme první krásný den po nekonečném dešti. Dneska je devátého a když to vezmu kol a kol, tak nám propršelo devět úžasných dní v řadě. Za těch devět dní jsme viděli sluníčko jen pár minut a číhali jsme na chvilkovou přestávku v dešti, abychom venku prohodili pár slov se Zdendou a Alenkou.
Stále jsme se pohybovali v nadmořské výšce přes tisíc metrů, což je tady ve vnitrozemí zcela běžné. No, a tak si říkám, že počasí na dnešní cestu jsme dostali za odměnu.
Odbočujeme na silnici na Bot a číháme, jestli nebude nějaké omezení. Je, ale naštěstí se vejdeme.
Cedule hlásá maximální délka 8 m a my máme něco málo přes 7,5 takže bychom se vejít měli.
Jedeme jako první a hlídáme místa, kde bychom se mohli případně vyhnout protijedoucímu autu. Na celé trase jsme objevili jen dvě místa a to ještě velice, velice malé a nad svahem. Riziko utržení svahu veliké.
My bychom tam nemohli zajet, to ani náhodou. Zdenda vymýšlí cestou strategie, jak se vyhnout, že bychom museli přesvědčit protijedoucí auto aby zajelo nad svah, protože s námi by se utrhnul.
No a pokud by byl řidič jen trochu méně zkušený, nemuselo by to dopadnout dobře. Tak jak Zdenda nahlas přemýšlí co by se dalo dělat, tak já potichu blednu.
A když k té svojí samomluvě a probírání strategií přihodí sesutý svah a my bychom museli celou cestu couvat, tak to jsem už na mrtvici. Na celé cestě není jediné místo, kde bychom se v případě nouze mohli otočit. Nejhorší je, když Zdenda v jedné ruce drží volant a druhou natáčí na osmíka.
Tak to jsem hodně nervózní a když ještě zajede co nejvíce ke kraji, aby měl jó výhled, tak to už jen zhluboka dýchám a začínám se jako ateista modlit. Však Zdendovo naprosto úžasné video hovoří za vše.
Použil data ze Zdendovi palubní kamery, z naší kamery a z osmíka. Takhle zrychleně je to zábavné, ale opravdu jsem se občas hodně bála. Jedna zatáčka za druhou a cesta se mi zdála nekonečná. Pořád padáme dolů, a to poměrně prudce.
Naštěstí je krásně, ale i tak je to teda docela náročné. Zdendu s Alenkou už známe spoustu a spoustu let a něco jsme už společně projeli a absolvovali. Každý jiný cestovatel by nad námi zlomil hůl a řekl by, že s Janáčkem už nikdy nikam nepojede.
U Zdenda a Alenky víme, že si cestu užívají a jsou nadšený.
Neznáme žádné jiné kolegy, kamarády, cestovatele v obytném autě, kteří by z této silničky byli tak nadšený.
Pravda, já jsem asi největší bázlivec z naší skupinky, ale nakonec, když už se silnice tolik nezatáčí a tolik prudce neklesá, tak i mě se to nakonec líbí.
Jen kdyby Zdenda držel volant oběma rukama. To by mi bylo hned lépe. Ale na druhou stranu vím, co už jsme vše spolu projeli a bylo to vždy velmi bezpečné. Jen se občas už vidím na dně strže.
Bot je malé město, kde stojíme vyloženě pár metrů od Vía Verde.
Stání tu není zakázáno a hlavně, je tu bezpečno. Aspoň podle nás.
Plánujeme několik cyklovýletů, ale ne po Vía Verde, ale po okolních cestách.
Tak uvidíme, jak to vše půjde. Počasí hlásí na zítra pěkně, slunečno a my bychom si pěkný výlet zasloužili.
Naprosto úchvatné video z dnešní etapy. Klikni na tento odkaz.
Trasy cest:
9.3.2025
8.3.2025
7.3.2025
6.3.2025
5.3.2025
vytvořeno banan.cz | administrace
| Redakční systém Web Bez starosti | mapa stránek | diskuzní fórum | výměna odkazů