Hledat

Toplist

Menu

Videa - A léta běží

Zaujalo nás...

NAŠE AKT. POZICE

Hledej v kalendáři podle dnů měsíců a roků

• Pulfero - Itálie

  2.11.2025

  Dát si kačenku na cestě? Proč ne! Jen musíme mít dost proudu, což my teď máme.

  

  Máme proudu na rozdávání, ale díky nové instalaci solárních panelů, nové velké baterie, nového měniče a dobíjecího boosteru. Zdenda celé léto mluvil o tom, jak by bylo skvělé vše předělat a sjednotit všechna zařízení. Chtěl to mít od jedné značky, aby se přístroje spolu nehádali.

  

  Hlavně, solární panely byly prastaré, ty máme vlastně od úplného začátku, dvanáct let. Dobíjecí booster je starý deset let a obávali jsme se, že každou chvíli odejde do důchodu za solárními panely a my zase budeme na cestě řešit nedostatek proudu.  Vloni nám takhle těsně před odjezdem do Maroka odešel měnič a shánět narychlo v přístavu nový a aspoň trochu kvalitní měnič byla docela hoňka. Díky radám na dálku od Zdeňka Brabce jsme koupili kvalitní, ale ten se pro změnu neměl moc rád s novou baterkou a solární panely považoval za úplný póvl.

  

  Tak jsme na konci léta přistoupili k totální výměně u Tomáše Brabce, který nám montuje veškeré elektro vybavení od úplného začátku. A musím říct, že k absolutní spokojenosti. Jen jsme museli poměrně dlouho čekat na volný termín montáže, protože Karavany Pro jsou hodně vytížené. Však už jsem si posteskla, jak jsme vše z auta vystěhovali, aby se na dílně nezdržovali přendáváním věcí, a to ještě Zdenda s prací pomáhal.

  

  Samozřejmě, pod dozorem, dělal spíše takové ty pomocné práce. No, není to levná záležitost, ale na druhou stranu, zatím to vypadá, že máme proudu dost a dost a výměna po dvanácti letech už byla opravdu nutná. Můžeme se teda pustit do pečení.

   

  Mám s sebou zásoby ještě z domova a dneska jsem zalovila v mrazáku, teda vlastně včera večer, a vytáhla balíček s půlkou kachny a půlkou kuřete.

  

  Kuře kromě prsou posloužilo na polévku, kuřecí vývar s kapáním. Ke slovu přišel nový papiňák, který všem kuchařinkám na cestách vřele doporučuji. Já jsem letos při odjezdu přišla k novému papiňáku. Zapomněla jsem k tomu starému doma pukličku a tak jsme nahonem koupili jiný. Menší, takový drobnější, no, možná si ho nechám na cestování a doma nechám ten z Tescomy. Do Remosky zásadně dávám pečící papír, který vystřihnu dokulata.

  

  Pekáč nemám napečený a všelijak poškrábaný. Tento pekáč už mám 12 let a musím říct, klobouk dolů před firmou Remoska, vnitřní teflon je bez absolutní vady. Nikdy se nic neloupe a je jako nový. No, a protože se snažím mít co nejméně nádobí, tak peču vše, co jde najednou.

  

  Brambory a cibule jde pod kačenu. Tu řádně posolím a hlavně pokmínuji. Klasika. Nic víc. Pokud chci něco hodně propéct, což v případě kačenky ano, tak si vyrobím takovou alobalovou pukličku,

  

  kterou položím na maso a půl hodiny peču pod pukličkou.

  

  Tu pak vyjmu a peču už jen na kůrčičku. Někdo má rád kačenku méně vypečenou, my zase když je vypečená hodně.

  

  No a jako příloha kysané zelí. Už si vůbec nepamatuji, jestli mají v Itálii kysané zelí, tak si ho vezu zásobu v pytlíčkách.

  

  Třeba ve Francii kysané zelí se prakticky nedá koupit a ve Španělsku jen ve sklenici takové trochu nakyslé, ale taky dobré.

  

  Výborné kysané zelí mají v Německu v Lidlu v pikslách.

   

  No a my jedeme Slovinskem, které je nádherné. Dopoledne je ještě hezky, a tak se příjemně fotí, ale hory před námi vypadají dost zlověstně. 

  

  Nejvíc mě vadí spousta listí na okraji silnice a když začíná pršet a listí je mokré, no, nemám to ráda. Pořád se bojím, že nám někde v zatáčce na mokrém listí ustřelí kola. Maličké vesnice a miniaturní městečka.

  

  Zdenda opět jede tou nejzapadlejší částí Slovinska, což je moc hezké. Tak to máme rádi. Do Itálie vjedeme malým horským přechodem, kde je kupodivu italská policejní kontrola.

  

  Kontrolu na přechodu jsme dlouho nezažili. Vzali si od nás doklady, zapsali si nás a nakoukli do kufru a dovnitř do auta.

  Dnešní trasa je: