Hledat

Toplist

Menu

Videa - A léta běží

Zaujalo nás...

NAŠE AKT. POZICE

Hledej v kalendáři podle dnů měsíců a roků

• Augusta - Sicílie

  20.12.2025

  Uběhlo pár dnů a co vše se taky dokáže přihodit, ale hezky popořádku.

  

  Nastal už čas přeplavit se na Sicílii. Itálie je krásná a upřímně velice mě překvapila. To, na co jsem před lety žehrala, neskutečný nepořádek tady na jihu, tak ten jako by kouzelným proutkem zmizel.

  

  Ohromné hromady všeho nepotřebného nahromaděné ve všelijakých zákoutí, pod mosty a v slepých ulicích zmizely. Všude je množství popelnic, které se vyvážejí. Tak ony tady byly i tenkrát, ale frekvence vývozu byla totálně nedostatečná. My jsme vlastně byli v Itálii před 6 lety komplet dvě zimy a z toho jednu tady dole na jihu včetně Sicílie, a tak mě to zkrátka praštilo do očí.

   

  Trajekt je stále v pohodě tak jak byl kdysi. V přístavu je opět několik společností, několik možností, s kým jet a ceny jsou veskrze stejné. Volíme jednosměrnou jízdenku, která je o pár eur dražší, ale rozdíl tří eur neřešíme, protože nevíme, kdy pojedeme zpět a nechceme si pobyt zbytečně komplikovat.

  

  Hodinový trajekt a jsme na Sicílii. Jen tentokrát jedeme společností, která jede až na okraj Mesiny. Chtěli jsme jít zítra na hlavní náměstí s orlojem a řvoucím lvem, ale má teď v následujících dnech každý den pršet.

  

  Tak uvidíme, jak bude zítra. Když hezky, tak se přiblížíme k centru na hlídané parkoviště, které je kousíček od náměstí, ale jinak pojedeme dál.

   

  Počasí ne a ne se umoudřit a tak padá rozhodnutí, přemístíme se na jihozápad ostrova, kde by podle předpovědi mělo být nejlépe. Míjíme Catania, kterou už jsme si prochodili, hlavně velký zeleninový trh a kousek dál rybí a samozřejmě, staré historické město postavené z lávového materiálu.

  

  Ale to je na delší povídání a určitě se do Catanie ještě jednou podíváme.

  

  Cestou vidíme ohromná koryta na svedení vody z hor. Když to nahoře opravdu spadne, tak to musí být docela síla.

  

  Však všude kolem nás jsou vysoké kopce.

   

  Parkovišť je tady nespočet, můžeme si vybírat, ale vítr a déšť jde od moře, tak se snažíme někam spíš ukrýt.

   

  No a co se stalo. V Itálii, hlavně na severu je občas u velkých benzínek problém natankovat plyn. Může za to jakýsi zákon, že na plyn do aut je nižší sazba DPH, ale ne na plyn pro domácnosti do lahví. A tak jako před lety větší benzínky nám plyn nenatankují. Zkrátka nesmí, velké benzínky mají všude kamery, jak nám řekla obsluha a rovnou nás poslala do malé benzínky, že tam problém nebude. Je to pravda. Druhý problém s plynem je, že ho vždy tankuje obsluha. To je problém právě u malých benzínek, kde obsluha drží polední pauzu a nikdo neví, kdy se obsluha vrátí. Benzín nebo naftu si natankovat můžeme, platební automat, ale plyn je uzamčený. Zrovna tak, na malých benzínkách drží volné neděle. Tak další problém, protože velká má otevřeno, ale s nejistým výsledkem, jestli nám plyn natankují a malá kde nám plyn dají, má v neděli zavřeno. Dneska je sobota a my máme jednu láhev prázdnou a z druhé už bereme. Najdeme benzínky s plynem. Paráda, jsou hned tři v našem okruhu. Je po poledni, když dojíždíme k první. Je malá a tedy záruka že nám plyn bez problému prodají. Jenže, obsluha nikde, vše zavřené na rolety a kdy přijdou se nikde nedozvíme. Naobědváme se a jedeme dál, k druhé. To už jsou skoro tři hodiny a před námi je známá velká čerpací stanice a problém. Otevřeno mají, obsluha tady je, ale gesto prsty je jasné, tady Vám plyn nenatankujeme. Zkoušíme to, ale marně. Zdenda sedl znova k navigaci a jedeme k třetí. Problém je v tom, že nevíme, kolik máme plynu v druhé lahvi, zítra je neděle a pak už jsou svátky, a to je další neznámá. Sláva, u třetí benzínky nám absolutně v pohodě plyn natankují a skutečně jsme měli jen tu jednu prázdnou láhev. Jenže, už je pozdě odpoledne a my to máme do cíle nějakých deset kilometrů. Nevadí, za chvíli jsme na místě, ale padá večer, a to docela rychle. Hlavně, je pod mrakem a chvílemi prší. Velmi dobře víme, že jezdit potmě je nebezpečné, snadno se něco přehlídne anebo my budeme přehlídnutý a s ohledem na to, jak si Italové nedělají vrásky s dopravní situací natož s nějakými předpisy je jistá obezřetnost zcela na místě.

  

  Tak se i stala naše nehoda. Dodávka Amazonu před námi zabočila vlevo do malé uličky, ale buď zabočila brzo ke špatnému domu nebo se chtěl otočit nevíme. Každopádně v okamžiku, kdy projíždíme okolo začala z mírného kopečka samospádem couvat.

  

  Takže, žádné rozhlížení, jestli něco v protisměru nejede, zkrátka to z vedlejší uličky, kde byla vysoká zeď a z druhé strany zeď velkého domu, kde nemohl absolutně vidět do silnice do nás jednoduše nacouval. Nakonec jsme měli štěstí v neštěstí.

  

  Kdyby couval rychleji anebo my jeli rychleji anebo já nevím, mohli jsme mít jeho kufr v ložnici a co si budeme povídat, tu trochu materiálu která nás chrání by prorazil jedna dvě.

  

  Takže máme proražené zadní okno. Samozřejmě, jsme okamžitě zablokovali silnici, ale naštěstí je to vedlejší silnice s minimálním provozem. Výměna dokladů, ofocení všeho co šlo. Fabrizio je slušný chlap, který to sice chvilku zkoušel, že on za to nemůže, ale jen chvilku. Zdenda posbíral plasty, které našel a jedeme do cíle dnešního dne.

   

  Krásné nábřeží s majákem. Několik restaurací, z toho jedna svítí do dáli, dvě auta rybářů a Zdenda se pouští do správky okna. Opět, naštěstí to jde spravit a slepit tak, že nám neprší do peřinek.

  

  Ale několik plastů chybí. Ještě večer dal všechny doklady do kupy a vše jsme poslali našemu panu Panochovi, který se nám stará o pojištění. Tak uvidíme, jestli nám to pojišťovna proplatí. Hlavně musíme v Dethleffs objednat nové okno.

   

  Zítra jedeme dál. Počasí je stále naprd. Takové to jarní. Sluníčko, přižene se mrak a shodí na nás kýbl vody a je pryč. Chvíli fouká vítr, ukáže se slunce, oteplí se, přižene se mrak, schodí kýbl vody a je pryč. To vše se opakuje několikrát za den a předpověd pro následující dny je stále stejná.