Hledat

Menu

Videa - A léta běží

Toplist

Tip pro kuchařinky

NAŠE AKT. POZICE

Zaujalo nás...

Hledej v kalendáři podle dnů měsíců a roků

• Sant'Agata di Militello - Sicílie

  2.3.2026

  Čas tak strašně rychle letí a my se budeme pomalu loučit se Sicílií. Ještě nás čekají tři neděle putování Itálií nahoru směr Maďarsko, dopřejeme si dva dny v termálech a hurá domů.

   Sicílie má své specifika, která nejsou tak strašná, jak by si jeden mohl myslet. Celkově bych řekla, za mě super, je tady pohoda.

  

  Zrovna včera jsme stáli na dalším stání pro obytná auta, které město pro nás vybudovalo s veškerým komfortem.

  

  Maličké městečko a je tu stání pro 30 obytek určitě a nikde nikdo. Zase jsme na stání sami.

  

  Dneska jsme projeli druhý přírodní park Parco dei Nebrodi, jen je škoda, že nesvítilo tolik sluníčka.

  

  Vlastně ráno byla opět mlha, ale doufali jsme, že bude svítit slunce, což mělo, ale svítilo jen malou chvíli. A tak výhledy do dáli nejsou nic moc.

  

  Park Nabrodi se dá buď objet anebo jet středem parku, což je dobrá volba. Silnice vypadá dost zajímavě.

  

  Ovšem, než jsme se do Nabrodi dostali, museli jsme projet několika maličkými městy, a to teprve byl zážitek.

  

  Města se objet nedala a někdy jsme se jen tak tak protáhli. Ale vše v pohodě. Italové jsou podobně jako Španělé v tomto úžasný.

  

  Jedeme krokem, občas musíme sklopit zrcátko, buď svoje nebo jejich a za námi se naskládala docela slušná šňůra aut.

  

  Problém je se zaparkovanými auty podél domů, protože když se nevejdou, tak to svoje auto nějak do mezery nastrčí a odejdou.

  

  To, že jim kouká kus zadku do silnice a vyloženě překáží, tak to nechává všechny klidný, ono to nějak dopadne.

  

  Protože všichni mají tak neskutečně odřené blatníky, že to snad ani nemá cenu se nad tím vzrušovat. Holt, jen přibude nějaký ten škrábanec navíc, ale co my?

  

  My se suneme vyloženě krokem, já hlavu z okýnka a kontroluji centimetry od zaparkovaných aut a všichni jedou za námi, krokem, a jsou v klidu.

  

  Nikdo na nás za celý pobyt nezatroubil, nikdo nebyl nervózní a že jsme těch uzoučkých ulic už projeli. Tohle je v pohodě, horší je, když jedeme venkovem a chybí kusy asfaltu anebo je asfalt jak vlnobití.

  

  Někde na silnice vyloženě kašlou. Včera jsme zrovna jeli jednou takovou silnicí, kde bylo více podloží, co je pod asfaltem, něž asfaltu. Takže se musí jet opravdu krokem, protože občas bývá skok z asfaltu na hlínu docela slušný.

  

  Zrovna tak vydrápat se na asfalt je fuška. Nejvíc mě pobavila na takové silnici značka s povolenou rychlostí 50. Docela by mě zajímalo, kdo by tady dokázal jet padesátkou. My jedeme 20 a víme přesně co mám v šuplatech v kuchyni.

  

  Jinak, než krokem se nedá jet. Ale na druhou stranu, většinou jedeme krásnou krajinou a užíváme si ten pravý a nefalšovaný venkov. Domníváme se, že tady si asi říkají, že silnice stejně vede jen od statku přes kopec k dalšímu statku nebo domu a pro pár lidí co tady bydlí nemá cenu silnici opravovat.

  

  Zrovna tak, tady je krásně vidět, jak si příroda bere zpět to, co jí bylo sebráno. Silnice pod vegetací pomalu mizí a občas jsme překvapený, že kdysi dávno měla silnice uprostřed dělící bílý pruh, který už dávno zmizel kdesi v roští a teď už je tady jen jakási silnička maximálně pro jedno auto.  Potkali jsme traktor, který nás objel jednoduše po poli. Žádné vyhýbání, rovnou sjel do pole, objel nás a pokračoval dál.

   

  A co ještě se tady nenaučili stavět, to jsou mosty. Každý most je taky zážitek. Spoje jsou už dávno vymlácené a díry hluboké.

  

  Jízda po mostech je jako jet po hodně staré panelové dálnici, kdy panely vlivem posunu zemské kůry, podzemních erupcí nebo zemětřesení jsou už děsně daleko od sebe a my jen tiše úpíme.

  

  Nic pro slabé povahy. Každý most jedeme vyloženě krokem. Jen ve městě je to problém, protože zas tolik brzdit provoz nemůžeme.

  

  Zrovna včera jsem vznesla nesmělý, ryze laický dotaz, jestli nebudeme po návratu potřebovat výměnu tlumičů. Prý ne.

  

  Kus pobřeží vzala bouře Harry. Zdenda měl naplánované místo, kde už jsme stáli, ale bohužel. Musíme vzít zavděk náhradním parkovištěm. 

  Dnešní trasa je: