Práce na každý den

Máme vše, založenou doménu, založené stránky, fotogalerie se nám začíná plnit, ale musíme něco do stránek vkládat, jinak pro nás nebudou zajímavý. Hlavně, musí nás to bavit. To je ta nejzákladnější a nejdůležitější věc. Musí nás tvoření stránek bavit. Jinak nemá cenu se s tím vůbec zabývat. U nás to bylo zpočátku hlavně o tom, abychom vyplnili čas, který máme. Abychom se nenudili a měli nějakou povinnost. Pokud plánujeme činnost na několik let, činnost poměrně pohodovou, u které nic nemusím, je důležité vymyslet jakoukoliv každodenní povinnost, kterou budeme mít a kterou máme. Tím je každodenní psaní cestopisu, každodenní tvorba parkovací karty, každodenní stažení fotek a vyčištění fotoaparátu. Fotky se musí přebrat, vymazat a upravit. Parkovací karta se musí vypsat, udělat foto parkoviště, to stáhnout do počítače a připravit do vložení do administrace a následně do stránek. Mapa cesty se musí vytvořit podle skutečné, právě ujeté trasy, udělat výřez z mapy a ten uložit do složky pro pozdější použití. Přeberu fotky toho dne a předám je Zdendovi, který vytvoří složku, pojmenuje jí a připraví do nahrání do OneDrive. Tam také uloží a spravuje celou naší galerii parkovacích karet a míst. Vymyslel to tak skvěle, že se vlastně otevře země, kterou bychom rádi viděli a už se nám protáčí jednotlivé složky kde je mapa + foto parkoviště + parkovací karta.  Vše je pod datem a pojmenovaným místem. Tvorbu stránek a sepisování všeho možného, jako například co jsme doplnili, co jsme opravovali a mnoho dalšího je hodně důležité, pro nás. My se tím bavíme a máme povinnost. Stane se, že jsme díky počasí uvězněný v autě a to je pak ideální čas k doplňování kapitol, jako právě teď, kdy sepisuji a dopisuji kapitolu o tvorbě stránek. Venku prší, je ošklivo a opravdu to není ani na krátkou procházku, pokud ovšem bychom nebyli nabalený jako pumpy a během chvíle mokrý jako vodníci. Na půl dne je vystaráno a na půl dne je hned o čem přemýšlet a co tvořit. Ovšem nejdůležitější je každodenní vkládání nebo příprava textů v cestopise, příprava fotek a parkovací karty. Praxe ukázala, že i jednodenní absence je problém. Vše se dá dohnat, vše se dá dohledat, ale pak je to pekelná práce. Nejhorší je, že já se čím dál tím více v cestopise rozepisuji a čím dál tím více a hlouběji popisuji jednotlivé dny a to samozřejmě sebou nese velkou časovou náročnost. Tak je běžné, že každý den píšu, sepisuji, lovím informace a pročítám podklady okolo dvou hodin. Což je poměrně hodně a k tomu když připočítám slabý internet, tak je běžné, že popis dne s vložením do stránek je záležitost na tři hodiny, někdy i déle. Obvykle sepisuji večer nebo brzo ráno, ale ten čas je nutný. Jinak mě to celé popisování připadá odfláknuté. Zdenda upravuje a ladí svojí foto galerii po nocích a taky s tím má mnoho práce.