Klikni na odkaz níže:
Vydejte se s námi na cestu
Dneska si prohlédneme dvě krásná města, jedno ze včerejška a jedno z dneška.
Já nevím, stejně se zase rozepíšu, a tak jsem klidně mohla tyto dva dny poctivě rozdělit. Jenže, domněnka, že to budu mít kratší, nejspíše vezme nakonec stejně za své.
Moulins je další starobylé město na naší cestě do oblasti Lurdy, kde se máme setkat s naší báječnou skorodcerou Klárou. Plánujeme týden společného pobytu u nich a pak už pojedeme rovnou asi do Portugalska.
Podle našeho plánu jsme měli projet úplně jinou oblast, a to od Le Havru podél pobřeží se pomalu sunout na jih, ale bohužel, situace není nijak růžová a my potřebujeme být na jihu co nejdříve. Aspoň, dokud se neuzavře, nebo lépe řečeno, dokud je zelené Portugalsko, tak se dostat alespoň tam, když to do Španělska nejde.
I když, jak to tak posloucháme, tak bych se vůbec nedivila, kdyby nás už vůbec nikam nepustili a rovnou někde u příkopu odstřelili, jako potencionální zdravotní nebezpečí. Ale to zase sklouzávám k politice, a to bych nerada.
Stále jedeme mimo dálnice, Francouzským venkovem, který je opravdu krásný a hlavně, máme krásný den. Po několika deštivých dnech se na nás sluníčko usmívá, a tak je příjemně. Nálada na palubě je přímo skvostná, tak není nač si stěžovat. Až na to, že se opět zatáhlo a asi bude opět pršet.
Městečko Moulins je opět úžasné a my si ho krásně projdeme křížem krážem.
Naštěstí, historické části měst nejsou nikde nijak veliké, a tak se lze podle libosti toulat uličkami ze 16.století.
Dokonce se nám podařilo najít i dům, kde pobývala Johanka z Arcu, což je velká vzácnost, jen je škoda,
že v přízemí domu je velký obchod s ohromnou výkladní skříní a bohužel, momentálně i prázdný.
Říkali jsme si se Zdendou, že je škoda, že v domě neudělali alespoň nějaké maličké muzeum té doby nebo třeba info centrum pro turisty, zkrátka, cokoliv, jen ne tak ošklivou prázdnou, špinavou výkladní skříň.
Jenže, co si budeme povídat, ve Francii je tolik krásných historických měst a v nich tolik překrásných domů, že holt jeden dům je tak nějak nezajímavý.
Ale, jinak je městečko kouzelné.
Toulat se uličkami je parádní a naprosto úžasný zážitek. Opět jsme se sem dostali v době obědů,
kdy všichni jsou buď v restauracích nebo doma nebo v kancelářích a většina obchodů je přes poledne zavřených, a tak je na ulicích docela pusto.
Samozřejmě, s odpolednem se opět obloha zatáhla a už prší. Je to neskutečné, vlastně nemáme jediný den, kdy by nám nepršelo.
Přejeli jsme do dalšího městečka Montlucon, které je další historické městečko na naší cestě. Přespali jsme přímo luxusně na konci jakési ulice,
kde je několik firem a velmi široké silnice a kde nikomu nepřekážíme. Firmy s večerem uzavřeli své brány a je tu boží klid.
Jen se hodně ochladilo, a tak si stále topíme. Ráno prší a prší, a tak jsme si maličko protáhli ranní spánek. Není kam se hrnout, možná přestane pršet, ale podle předpovědi to nijak valně nevypadá, a ještě je ziminka. Nezbývá než vydolovat z útrob našeho Flíčka zimní parádu a vydat se na pochodové cvičení do města.
Opět, jedním slovem, paráda a jelikož jsme tu opět v poledních hodinách, je všude jako po vymření. Vůbec to není tím, že by se lidé báli vycházet či co, jen je polední hodina a čas oběda.
Nádherné staré město a místní hrad pánů z Burbonu.
Vydupali jsme schody, protože panstvo, jak jinak, musí být vysoko nad poddanými, a tudíž na kopci. Krásný hrad, který mi s dovolením spíše připomíná zemanskou tvrz, ale, je to hrad, tak to asi tak bude.
No a co více ještě napsat? Byla jsem se podívat ve velkém Carrefouru, jen na ceny a něco málo nakoupit.
Už nám došly naše ranní jogurty a kdyby náhodou měli v akci nejakou zeleninu nebo ovoce a tak podobně. Maso nepotřebuji, zatím ho mám dost ještě na mrazáku, jablíčka si vezeme od Milušky z Čech, ale zeleninu bych uvítala.
Vím, že tento obchod patří k nejdražším a je to opravdu tak. Ceny jsou pro mne až astronomické, a tak jsem odešla téměř s prázdnou. To už i drahý LeClarce je mnohem levnější a na Lidl jsme ještě neměli kliku.
Těch je ve Francie poskrovnu, ale co si pamatuji z minulé velké cesty, taky nijak nezářily. No, zkrátka Francie je poněkud dražší destinace a je nutno s tím počítat. Však taky tady nikdo nekupuje na kila jako u nás nebo ve vedlejším Španělsku, ale na kusy.
Už jenom cena plynu je děsivá. V Čechách jsme tankovali plyn za 11.50 Kč, v Německu byl plyn kolem 45 centů a tady je za 95 centů, a to se musíme hodně snažit, abychom za tuto cenu plyn koupili.
Takže další zimu bych tu nerada byla. Myslím, že jedna celá zima mi ke štěstí bohatě stačila.
Naše cesta: 12.10. 2020 - 164 km
13.10.2020 - 77 km