Hledat
Toplist
Menu
Videa - A léta běží
Klikni na odkaz níže:
Vydejte se s námi na cestu
Hledej v kalendáři podle dnů měsíců a roků
-
Posada de Valdeon - Kantábrie - Španělsko
21.11.2020Máme před sebou dálkovou cestu, 100 km a nějaký drobný. Jedeme od pobřeží do Národní park Picos de Europa.
Cestou ještě musíme natankovat plyn, máme plnou jen jednu bombu a to by mohlo být málo. V horách se sice chceme zdržet jen dva dny, ale jak se říká „ připraveným patří svět“ , nemá cenu, abychom řešili kde v horách natankujeme. Může se stát, že teploty klesnou hodně nízko a to pak topení jede naplno a následně plyn mizí před očima.
Už jsme zaznamenali větší prodejny potravin Lupa, ale neznáme jejich sortiment a ceny. Tady se to hodilo, hned vedle prodejny je čerpací stanice s plynem a tak jsem vnikla do Lupy. Je hodně jiná, než je oblíbená Mercadona a nebo Lidl.
Drobet dražší v sortimentu, na který jsem zvyklá, ale s mnohem větším výběrem takového lepšího zboží. Je dobré vědět, kde se dají nakoupit různé dobrůtky, ale pokud to půjde, zůstaneme nadále u Mercadona, které tady ve Španělsku dávám přednost před Lidl.
Takže, máme doplněno a můžeme vyrazit do hor, které už z dálky vidíme. Je to překrásné pohoří. Dneska se také ukáže, jak je to tady s překračováním autonomních oblastí. Dneska se průběžně ocitneme v autonomní oblasti Kastilie-León, Asturie a Kantábrie.
Picos de Europa (v překladu Evropské štíty nebo Štíty Evropy) patří mezi nejstarší Národní parky a zároveň mezi patří dlouhodobě mezi pět nejnavštěvovanějších parků ve Španělsku.
Španělský král Alfonsem XIII. Dominantou založil už roku 1918 toto nádherné území jako Národní park a jméno dostal od stejnojmenné pohoří Picos de Europa.
Pohoří Picos de Europa je součástí Kantabrijského pohoří táhnoucího se v délce 480 km na západ od Pyrenejí až po Galicii.
Samotné pohoří Picos de Europa je tvořeno třemi vápencovými masívy, které od sebe oddělují řeky Duje a Cares.
Nejnižší je východní masív Masizo Oriental nebo tzv. Masizo de Ándara. Naopak nejvyšším a zároveň turisticky nejnavštěvovanější je centrální masiv Masizo Central nebo také Masizo de los Urrieles obklopený řekami Duje a Cares, jehož nejvyšším vrcholkem je Torre de Cerredo (2 648 m n. m.).
Poslední z trojice je pak západně orientovaný masív Masizo Occidental nebo Masizo de Cornión, který je ze třech masívů ten nejrozlehlejší. Tolik praví chytré knížky.
Každopádně, my jedeme po silnici 621, která vede kolem celého pohoří a mnohdy nás krásně zavede hlouběji, mezi štíty.
Tuto silnici lze doporučit, je pohodlná, klikatá, úzká, široká a nabízí neskutečně nádherný zážitek jak z cesty, tak z výhledů. Občas nás silnice zavede na nádherné vyhlídky do dáli a pak máme veliký kus Národního parku před sebou.
Není zde až tolik parkovišť, které by se dali využít, ale jsou a pokud jsou, tak jsou skvěle zařízené.
Na jednom takovém parkovišti jsme si ohřáli oběd a Zdenda vylétl droníkem.
Nové parkoviště s lavičkami a stoly a perfektně upravené. Několik miradorů nás příjemně překvapilo. Všude kolem nás jsou pastviny s krásně chundelatými kravami. Tady se zcela evidentně chovají krávy celoročně venku a jen na maso. Občas má nějaká kráva větší vemena plná mléka, ale pak vidíme, že kousek opodál leží v trávě na sluníčku telátko. Krávy jsou úžasné.
S chundelatou srstí, dokonce i veliké uši mají porostlé hustou srstí. Čím jsme hlouběji v pohoří, tím jsou vesnice menší, jen o pár domech a zřetelně chudší.
Jen pár klíčových městeček, které se specializují na vysokohorské turisty vzkvétá. Všude kolem nás jsou stádečka krav a mnohdy, čím jsme výš, už i volně pasoucí, mimo jakékoliv ploty a ohradníky. Ta jsme taky potkali dvě odrostlá telata na silnici, ale už jsou naučený, že jakmile přijíždíme, hned jdou pomalým krokem do příkopu a odtamtud nás zvědavě okukují.
Jako by automaticky jdou na stranu. Ze silnice 621 jsme v Portilla de la Reina uhnuli do centra hor úzkou silnicí směrem na Posada de Valdeon, kde bychom měli dneska skončit.
Vlastně pojedeme ještě o pár kilometrů dál kde už silnice definitivně končí a začíná stezka do nitra hor. Poslední civilizace je v Cain de Valdeon a tam bychom měli podle informací mít dokonce tři možnosti na stání. Je to tenká silnice přesně uprostřed pohoří.
Odbočili jsme Jenže, zřejmě by se tam hromadily auta, tak tam je nově zákaz vjezdu obytkám. Luxusní stání pro obytná auta je hned vedle nás, a tak tam jedeme.
Každé stání má svoji parcelu, elektrickou přípojku ale, platí se tady 10 eur s elektřinou. Je pozdě odpoledne a po tmě nikam nepojedeme.
Jednak by to byla škoda a pak, chceme vzít kola a do toho posledního města se zítra podíváme alespoň na kolech.
Ty někam uvážeme a půjdeme kousek roklí, která je údajně velmi hezká, ale dost náročná. Tak si projdeme, asi, možná alespoň kousek.
Cestovní borůvkový koláč. Prostě, upečený za jízdy, tak je cestovní.
Takže, poprvé za 6 let platíme stání pro obytná auta. Tak alespoň, že je tak pěkné a na vskutku nádherném místě.
Video pro dnešní den, klikni na tento odkaz. ( video bude vloženo později )
Dnešní trasa je: 110 km
