Trajekt a jak na něj

Trajekt se pro trochu staršího cestovatele může zdát starší, než jen dojet do Španělska a pak se přeplavit do Maroka. Opravdu to není nijak složité, ale pojďme si to vzít hezky popořádku.

Musíme objednat lodní lístek a musíme se rozhodnout, jestli koupíme jen cestu tam a při návratu cestu zpět anebo jako my, koupíme cestu tam i zpět, ale připlatíme si možnost rezervace. Pokaždé když objednáváme trajekt, tak vždy přes společnost Direct Ferries. Tam se vše velmi jednoduše vyplňuje a stránky jsou přehledné.

Když už si objednáme trajekt a postupujeme dál v nabídce, na jednu skoro poslední nám dole objeví možnost pojištění za 25 eur na osobu.

I tak, pokud se dostaneme až na konec, těsně před platbou, zajistíme, že jsme pojištění ušetřili 80 eur. Což je slušný peníz. Takže nás to stálo celkem 390 eur. Je to úsměvné, ze Španělského přístavu uvidíme Marocké pobřeží jako trochou lepší optikou dalekohledu i pomalu co mají k obědu.

Přijde nám na email potvrzená objednávka a následně rezervace s QR kódem. To stačí mít v mobilu. Teď je potřeba vyzvednout si lodní lístek. V přístavu jedeme podle značek Tanger Med až se dostaneme k velké dlouhé bílé budově, dál už to nejde, ale tam můžeme stát zdarma jen půl hodiny. Závora to jistě.

Zdenda mě vyhodil před budovou a odjel o 100 m dál a čekal na mě. V té dlouhé budově jsou kanceláře jednotlivých plavebních společností. Opět, nemusíme umět ani anglicky, ani Španělsky. Najdeme si okénko naší společnosti a slečny, nebo pánovi podstrčíme náš QR kód v mobilu a oni nám vytisknou lodní lístek. Pozor, si lodní lístek hned zkontrolovat.

Naše slečna zadala omylem do počítače dnešní datum místo objednaného zítřejšího. Naštěstí jsem údaje zkontrolovala a na papír slečně napsala datum a čas, který byl na toto místo a se kterým jsme počítali. Nic se neděje. Dostala jsem nový lodní lístek už se správným datem a časem.

Hned vedle seřadiště odkud budeme zítra odjíždět je velké parkoviště minimálně pro stovku aut, takže není obava, že by se někdo nevešel. Jediný problém je, že se na noc brána zavírá, kolem půl noci a otevírá se až v 6 hodin ráno, netuším proč, ale tak to je. Možná kvůli velké stavbě, která je na vedlejším pozemku. Zde jsou souřadnice 36.11956° -5.44219°.

 Takže pokud někdo jede hodně brzo, toto parkoviště použít nemůže a musí si najít jiné.

Před vyplutím bychom měli být v přístavu o hodinu dříve. Jedeme opět podle směrovek jednotlivých dopravců, my se držíme směrovek na molo DFDS FRS, to je náš přepravce. Na molu už jsou, jak jim říkám „regulovčíci“, ti nám plácnou pod stěrač papír, který slouží pro jejich orientaci, sami si nás nadirigují, kam se máme postavit a už jen čekáme. Můžeme se v klidu nasnídat, uvařit si kávu a tak podobně. Nejdříve se naloďují kamiony, velká auta a pak až my. Někdy je trajekt hodně plný, a tak se naše čekání může protáhnout, ale my měli docela kliku, protože našim trajektem jede jen pár kamionů.

Důležité je, nekupovat od nikoho na ulici přihlášku k pobytu. Je to jakýsi malý formulář, který podvodníci nabízí za peníze v přístavu, a ještě hajdalácky ofocený, jen z jedné strany. Formulář dostaneme na lodi originál a zdarma. Plavba trvá hodinu a půl a pokud cestujeme s pejskem, je jen na nás, jestli si zvolím pejska v autě nebo ho sebou vezmeme na palubu.

Ale není tam žádný prostor na venčení nebo něco odděleného pro pejsky, máme ho pěkně u sebe. Náš Dick celou cestu prospal, je to mazák.

Nemusíme se obávat, že prošvihneme otevření okénka na vízum. U kanceláře jsou stolky s formuláři, kde si je vezmeme av klidu vypíšeme. Po nalodění si můžeme celou palubu projít a určitě velkou zataženou roletu s velikou cedulí VÍZUM nemineme. Většinou první jdou řidiči kamionů, ti už tam stojí ve frontě, ale my máme spoustu času a můžeme si plavbu užít. I kdybychom seděli někde stranou, zaměstnanec lodi pak všechny pasažéry obchází a ptá se, jestli máme vízum. Takže, i kdybychom z nějakého důvodu na nutnost víza zapomněli, nic se neděje. budeme dostatečně včas upozorněni.

Vízum, razítko dostaneme do pasu a můžeme počkat, až budeme vpuštěni do podpalubí k svému autu.

Zase jen čekáme na regulovčíka, který nám dá signál na vyjetí z lodi. No a už jsme v Maroku! Ještě nás čeká několik kontrol. Tedy alespoň my jsme prodělali kontrolu, jestli něco závadného nevezeme, ale oproti lustraci místních to byla brnkačka.

Projeli jsme ještě s kolegy z Německa rentgenem. A na závěr nás překontrolovala policistka s překrásným Belgickým ovčákem.

Dick se mohl zbláznit. Samozřejmě jsme byli všichni venku, ale stejně se mu to nelíbilo.

A zmizeli nám z misky granulky! Ale nejspíše je Dick slupl. Nedovedu si představit, že by se policejní pes pustil do cizích granulí.

Tak jsme zdárně prodělali všechny kontroly a můžeme odjet na vysněnou cestu po Maroku.