Zaujalo nás...

NAŠE AKT. POZICE

 do 19.11.2019

klikni na modrý odkaz níže plné funkce pouze v PC mobil ukazuje jen foto

smile

Tady dnes jsme



730 dní na cestě

Za pár dnů oslavíme dvouleté výročí našeho putování po Evropě podél moře. Za dva roky, tedy za 730 dnů jsme ujeli 50 tisíc kilometrů.

Pa040139

Obdivujeme - Makedonie

Navštívili jsme spoustu zemí a viděli mnoho krásného. Myslíme si, že je to ideální příležitost se na chvíli zastavit a ohlédnout, co se podařilo a co ne. Dva roky života v autě nám leccos ukázaly a hodně jsme se naučili. Zjistili jsme, že to není tak jednoduché a tak příjemné, jak si mnozí myslí a jak jsme si zpočátku mysleli i my. Každopádně, udělali jsme dobře v několika rozhodnutích. Hlavně jsou to naše stránky, které stále dolaďujeme a stále na jejich finální podobě pracujeme. Stránky nám přináší velké uspokojení a radost. Máme každodenní povinnost, a když se někdo odhodlá a napíše nám, že se mu to naše psaní líbí, tak nás to hrozně moc hřeje u srdíčka, protože s tím, že to naše psaní bude někdo cizí číst, jsme ze začátku vůbec nepočítali.

Ksamili-oprava-lednice

Spravujeme - Albánie

Dalším dobrým rozhodnutím bylo, jak se stále ukazuje, koupě nového auta. Domníváme se, že se starším autem by to naše cestování bylo mnohem, mnohem náročnější a složitější. Auto se neuvěřitelně rychle opotřebovává a málokdo si uvědomuje, kolik péče tomu svému mazlíkovi musí dát a dává v době, po návratu z dovolené nebo před odjezdem na dovolenou, kdežto my jezdíme stále a pořád a domů na nějaký eventuální větší servis se vracíme pouze dvakrát do roka a to většinou, zrovna, nic moc nepotřebujeme na autě udělat. Veškeré problémy nastávají až na cestě a s železnou pravidelností v pátek večer nebo o víkendu. Další co mě osobně překvapilo je, jak je drahý zimní provoz v autě. Úplně mi při kalkulacích unikla spotřeba plynu v lednici a kolik jsme schopný protopit v zimních měsících. Vůbec to není o tom, že bychom zimu prožili za okny bydlíku a topili si jako o život. Stále někde couráme a to je topení zapnuté jen na temperování. Ale pravdou je, že i když máme všechno zatažené a máme omezené úniky tepla na minimum, stejně je to jedna velká krabice na kolečkách, ze které teplo teče, kudy to jen jde.  Rozpočet se nám daří s malými výkyvy plnit, tak jak máme naplánováno a docela jsme se v pohodě smířili s velmi omezenými výdaji za restaurace a podobné radůstky života.  Pravdou je, že jsme za dva roky nevyužili pohodlí kempu a tady šetříme obrovské peníze. Dalším velikým zdrojem ušetřených peněz je nákup potravin a vaření. Jak už jsem se zmiňovala, je to o tom, že opravdu jsem schopná z jednoho kuřete uvařit několik jídel. Ale to je pro lidi, kteří mají peněz méně, běžná situace, nebo, běžná praxe.  Takže, finance se nám daří držet pod kontrolou, ale jedině díky velké disciplíně a zodpovědnosti. Dopřejeme si dobrou kávičku, nebo místní specialitu, ale s rozumem v hrsti.

Pradlo-turecko

Pereme - Turecko

Daří se nám nakupovat a vařit z místních surovin a naučili jsme se využívat různé akce a hlavně co nejvíce používat to, co v které zemi je místní a laciné. Pro mne bylo dost těžké se naučit vše uvařit na miniaturním prostoru, který bydlík skýtá.  Osvědčily se mi vařící večery, kdy navařím, nandám do plastových misek, jak říkám, do kyblíčků a do lednice. Pak několik dnů jen ohřívám, maximálně pouze na oběd nebo večeři dodělám přílohu. Ukázalo se, že v zemích, které jsme doposud projeli, není nutné spát v kempech jenže, i toto má svoje úskalí a nese to sebou velké pořizovací náklady na vybavení auta, abychom se mohli plnohodnotně stravovat a fungovat jen ze svého. Základem jsou silnější solární panely, co možná nejsilnější baterie v nástavbě a silný měnič. Veškerá světla jsou s minimální spotřebou a veškeré spotřebiče omezené na minimum. Centrála jako rezervní zdroj je dobrá věc, ale ve městě dost nepoužitelná a po prvním roce jsme museli dokoupit booster na rychlé dobíjení baterek.  Je to vynikající řešení, ale zase, je to bohužel další poměrně vysoký výdaj.  Na druhou stranu se nám otevřela možnost většího využití remosky na pečení a za jízdy mohu upéct, co si zamanu a nemusím čekat na sluníčko anebo, nemusíme kvůli koláči vyndávat centrálu z kufru.  Ta zase přijde ke slovu, když stojíme déle na jednom místě a už nemáme koláček ke kávičce a je stále pod mrakem. Určitě má centrála své opodstatnění, ale je dobré mít ještě další možnost pro město. 

Pod sněhem - Bursa - Turecko

Zkušenost nám ukázala, že rozhodnutí nepořizovat markýzu bylo správné. S ohledem na to, kde většinou stojíme, bychom jí využili minimálně a tahat na sobě další zátěž jen kvůli tomu, že jí párkrát v roce roztáhnu, je zbytečné. Tím, že jedeme proti sezoně a v obráceném čase klasických dovolených na jihu, nejsme vystavený pařákům, ostrému jižnímu slunci a plným parkovacím místům. Díky tomu, že si můžeme zaparkovat téměř, kde je nám libo, Zdenda může najet autem tak, že máme vchod a lednici ve stínu a zbytek auta je zatažený roletkami v oknech a chráněný před sluncem. Předpokládáme, že v západní Evropě bude situace složitější, ale já shrnuji uplynulé dva roky. Zatím jsme se nerozhodli o televizi. Tady stále ještě probíhá diskuze s velkými přestávkami. Diskuze nastává vždy v zimním období, kdy je brzo tma a větší možnost koukat na nějaký film nebo seriál. S ohledem na to, že máme sebou obrovskou filmotéku a za dva roky jsme viděli hrstku filmů a seriálů, nestojí zatím téma televize skoro za řeč. Určitě bychom si koupili jen televizi s výstupem na USB kabel a připojovali pevné disky nebo počítač na přenos on line zpráv. Nic více nepotřebujeme a vlastně ani to ne.  

Snidane-2

Snídáme - Estonsko

Museli jsme vyměnit náš původní velký skládací stůl za podobně velký, ale lamelový a komplet rozložitelný.  Měli jsme pro stůl naplánovaný úložný prostor dvojité podlahy, ale ten se ukázal jako příliš nízký a zaparkovat stůl a k tomu dvě židle bylo dost náročné.  Velmi se nám osvědčily skříně v kufru. Ty jsou absolutně bez chyby. Máme prostor kufru rozdělený a každý si obhospodařujeme svojí skříň a máme tak dokonalý přehled.  Tím samozřejmě netvrdím, že nic nehledáme, hledáme, ale pokud nastane chaos tak je alespoň poloviční.

Buchty-s-povidly-1

Pečeme - všude

Naučili jsme se žít na miniaturním prostoru. To je také velmi důležitá podmínka cestování. Umět být sám. Umět nerušit druhého a umět mlčet, když druhému není do řeči, nebo je zabraný do svých veledůležitých činností.  Chytání ryb, četba, koukání na film, nebo jen respektování toho, že druhý chce být chvíli sám a v klidu.

P6200319

Poznáváme - Norsko

Důležitá podmínka je umět sám sebe zabavit jakoukoliv činností pokud není společný program. To je právě čas v období dešťů, sněžení, plískanic a podobných povětrnostních radůstek. V zimním období se stane, že několik dnů v kuse proprší. Není to nic tragického, nic co by se nedalo zvládnout a nic co by nás mohlo odradit a znechutit, ale je to přesně to o čem mluvím. Umět být sám se sebou a nevyžadovat od druhého absolutní pozornost a nenutit druhého ke společnému koukání na film, který nemusí být pro toho druhého zajímavý. Je to o tom, dát si sluchátka do uší, zbytečně nemlátit nádobím a snažit se chovat co nejvíce vstřícně a ohleduplně. Pak je to dodržování pravidel hry, která jsme si stanovili hned na začátku. Nelze se dohadovat o každé maličkosti a nelze se dohadovat o každé důležité věci. Jestliže jsme se dohodli, že budeme dodržovat nějaký rozpočet, je důležité ho dodržovat a nedohadovat se o každém výdaji. Jestliže jsme se dohodli na nějakém počtu ujetých kilometrů, tak nelze se dohadovat, jestli je to málo, nebo hodně. Tak jako já mám na starost proviant, tak Zdenda má na starost trasu a já mu do toho nijak nemohu zasahovat. Jistě, dohodneme se na tom, kam bychom rádi jeli, co bychom rádi viděli, ale jestli tam dojedeme zítra, nebo pozítří a jestli trasa povede zprava anebo zleva už není moje starost a neměla bych do toho vůbec mluvit. Tak jako já vím, že potřebujeme dokoupit cibuli tak Zdenda ví, kudy potřebujeme jet. Ono je toho mnohem více, ale tohle je takový základ.

Pa160052

Jedeme - Turecko

Poznali jsme mnoho krásného v zemích, které byli pro nás neznámé a kde jsme byli poprvé.  Ráda bych se jen pár slovy zastavila, co nás kde zaujalo a Zdenda vybral ke každé destinaci dle svého uvážení dvě ilustrační fotky.

Pa120050

Nocujeme - Turecko

Začnu zemí, která byla pro nás nejúžasnější a která nám nejvíce učarovala. Krásné Turecko, kde jsme byli nesmírně spokojený a rádi. Milý a usměvavý lidé s obrovskou zálibou ve focení sebe samých.

Istanbul - Turecko

Do Turecka jsme se vlastně vraceli, protože jsme chtěli tuto zemi projet celou, až k Íránským hranicím. Kurdská oblast byla pro nás jedno velké překvapení. Na jedné straně informace z médií a na druhé holá skutečnost. Absolutní klid, pocit bezpečí, příjemní lidé se srdcem na dlani a ochotný kdykoliv a kdekoliv nezištně pomoci.

Ishak Pasa - Kurdská oblast - Turecko

Trhy plné usměvavých prodavačů a hory a hory všeho. Ovoce, zeleniny, ryb, masa a to vše čerstvé a za skvělé ceny. Bohatá historie, památky. Turecko je jedna z mála zemí, kam bychom se okamžitě, bez rozmýšlení a rádi vrátili.

Další země, které nás velmi oslovily, byly Pobaltské republiky. Všechny tři skoro stejné a přesto, každá jiná. Všechny měly stejnou historii, stejné uchvatitele a stejnou sovětskou minulost. Přesto si dokázaly uchovat svojí tvář a svojí národní hrdost. Bylo to nesmírně znát na jejich jarních a letních slavnostech, které jsme měli tu čest navštívit a zhlédnout. Bylo jich mnoho a tím, jak jsme na jaře začali putování na nejvýchodnějším místě, v Narvě, zúčastnili jsme se jak vítání jara tak postupně i vítání léta.

Nova - RMK - Estonsko

Vítání léta v Lotyšsku ve Venspils nebo slavnosti v Jurmale jsou jen takové střípky.

Tallin - Estonsko

Nedá mi to a vzpomenu ještě na nádherný zážitek, slet všech mateřských školek a dětiček z celé Litvy na hradě a jejich lidové tanečky. Každá mateřinka měla svůj program, svojí písničku, své kroje a svůj taneček. Samozřejmě, úchvatná parkoviště a stanoviště RMK po celém Estonsku nemohu vynechat.

Venstpils - Lotyšsko

Opět se tu, v celém Pobaltí projevuje klasická slovanská pohostinnost a vstřícnost. Samozřejmě, v ryze turistických oblastech je to slabší, ale stále si tu zákazníka a návštěvníka váží a cizinec je pořád vítán, ikdyž nemá okamžitě otevřenou peněženku.

Riga - Lotyšsko

Pokud někdo chce vidět opravdu velké množství hnízdících čápů, tady bude mít příležitostí nespočet.

Trakaj - Litva

Vilnius - Litva

Polsko pro nás bylo jedno velké překvapení. Neuvěřitelně se zvedlo a vydává obrovské spousty peněz na rekonstrukce svých měst. Příjemná srdečnost a vstřícnost, která je velmi milá. Mnoho lidí považuje Poláky za chudáky a hodně Čechů se na ně kouká svrchu. Nemáme jediný důvod se na ně jakkoliv vyvyšovat, protože Polsko je mnohem dál než my.

Varšava - Polsko

V Polsku se staví mnohem víc než u nás a Poláci jsou mnohem příjemnější než spousta Čechů, hlavně v pohostinství a ve službách obecně.  Tam bychom se od nich měli lecčemu přiučit. Já vím, samozřejmě, problémy kolem dovozu potravin nedávají mým vzpomínkám a hodnocení Polska, zrovna ten správný rám, ale já tu popisuji obyčejné lidi a jejich jednání směrem k nám. Nepotkáváme se s podnikateli, kteří vyvážejí nekvalitní suroviny, a nedovoluji si posuzovat, zda náhodou nebyla nízká kvalita podmíněná cenou.

 

Czestachowa - Polsko

My jen posuzujeme chování  lidí na památkách a parkovištích. S lidmi a obsluhou v restauraci, kde u jedné kávičky strávíme čas, ze kterého by u nás pana číšníka trefilo.  Na parkovištích, když jsou ochotni poodjet se svým autem a umožnit nám zaparkování. Ale těch drobností je hodně a právě ty drobnosti dělají celkový dojem a celkový velmi příjemný zážitek z pobytu v Polsku.

Kréta a Řecko.  Kréta je nádherná a po dva měsíce jsme si jí užívali přímo vrchovatě. Zimní Kréta nemá absolutně žádnou chybu a je to velmi příjemná volba na zimní pobyt a putování.

Knósos - Kréta - Řecko

Dostali jsme se do míst, která jsou bydlíkům v létě tvrdě zapovězena. Jednoduše se tam buďnevejdou anebo, parkovací místa nestačí ani pro osobní auta.

Athény - Řecko

Zkrátka, v zimě si můžeme vybírat. Památky jsou prázdné a těch pár osamělých turistů nám na fotkách nijak nepřekáží. Pravdou je, že turistická letoviska zejí prázdnotou, jsou vyklizená, zazimovaná a opuštěná a to může působit depresivně. Nicméně denní teploty kolem  20°C jsou velmi příjemné. Kréta se nám hodně líbila. Řecko, je holt Řecko. Pokud turista nechodí po městě s otevřenou peněženkou, nestojí Řekovi pomalu ani za odpověď na pozdrav. Nikdo se nepodívá do očí, nikdo se neusměje a pokývání hlavou na pozdrav je věcí zcela neznámou. Nemám srovnání, protože v Řecku jsem nikdy před naším putováním nebyla, ale hodně mě zklamaly Atény a hodně mě zklamalo chování Řeků. Ta jejich tradiční pohostinnost, o které se všude píše, je asi jen v průvodci na papíře.  Samozřejmě si dovedu představit zcela jinou situaci, kdybychom bydleli u někoho v soukromí a tam platili za místo. Asi by se pro nás nějaký ten úsměv našel.

Rumunsko je země, kde jak tvrdím, se už rodí s motykou v ruce. Je to země, kde podle mne jsou snad nejmenší rozdíly mezi lidmi. Absolutní minimum nové výstavby a vše veskrze staré, použité a dost nehezké. Díky dálniční síti odpadlo cestování vesnicemi a městy. Každopádně, my jsme projeli Rumunskem několikrát a vždy absolutně bez problémů a bez ztráty květinky.

Rimnicu Valcea - Rumunsko

Naopak. Rumunsko až se probudí k životu, až se objeví krása rumunských hor a jejich téměř neposkvrněná příroda, bude to ráj cestovatelů. Místní jsou tak nějak dost nevšímavý a nestarají se o cizince. Mají svých starostí a problémů dost. Jedině, mohli by se více starat o své toulavé pejsky, kterých je v Rumunsku strašně moc, a jsouto většinou velcí chudáci. To je jediné, co mi hodně vadilo na celém Rumunsku.

hrad Deva - Rumunsko

Jinak je to pohodová země, kterou už nyní si mnoho cestovatelů oblíbilo.

Bulharsko je na tom mnohem lépe než Rumunsko. Nová výstavba se trošku víc objevuje, ale staré paneláky jsou jedna velká hrůza.

Šipka - Bulharsko

Bulharskem jsme jednou cestou projeli podél Černého moře. Letoviska na jeho pobřeží jsou dost příšerný pozůstatek minulého režimu. Pár nových hotelů je dost chabá snaha o vylepšení celku. My jsme tam byli v době, kdy hlavní silnice byla už několik let ve výstavbě a po dešti to byl úžasný zážitek. Za zmínku určitě stojí skalní kláštery Ivanovo, památník Šipka a velmi nás zaujala Sofia.

Sofia - Bulharsko

Nicméně, Bulharsko je další země, která čeká na svoje probuzení. Nesmím zapomenout zmínit skvěle zásobené Kauflandy, které hravě předčí v sortimentu a v cenách naši síť prodejen potravin.

No a už tu máme sever a Norsko, Finsko a Švédsko. Švédskem jsme jen prolétli, ale je pravdou, že tolik migrantů jsme za celou dobu našeho cestování nikde neviděli.

Helsingborg - Švédsko

Švédsko je samo o sobě velmi krásné, upravené a honosné. Na každém kroku je patrná vysoká kultura lidí, ale množství migrantů nám vzalo dech. Nebyli jsme nijak kontaktováni, nebylo nám nijak křivděno a ukřivděno, ale nebylo nám tam ani nijak příjemně. Je to spíše jen o pocitu a bohužel,

Gëteborg - Švédsko

Švédskem jsme jen projeli po pobřeží a tudíž i ve velkých městech, kde jich je určitě nejvíce.

Norsko je překrásné a na každém kroku je patrné velké bohatství jak státu, tak lidí, kteří tu žijí.  Bohužel pro nás, je to velmi drahá destinace a propastný rozdíl v příjmech je po šesti nedělích strávených v Norsku dost nepříjemný. Pravdou je, že všichni jedou do Norska za přírodou, která je tu překrásná a nemá v Evropě obdoby.

Preikestolen - Norsko

Scenérie jsou dech beroucí, a pokud se vydaří počasí, nebo pokud je možnost si na sluníčko počkat, je norská přírodaneskutečný, neopakovatelný zážitek. Putování podél pobřeží po trajektech nebo klikatých silnicích. Kilometry a kilometry tunelů, včetně tunelu s kruhovým objezdem, kam se v pohodě vejdou kamiony, jsouzážitkem, na který budeme hodně dlouho vzpomínat.  Toalety s teplou vodou a topením na zapomenutých odpočívadlech, pohodový Norové, kteří vědí, jak se chovat k milionům každoročních turistů a záplavám obytných aut. Vědí jak zpříjemnit cestování, vědí jak je nutný přístup k vodě, vědí, že když nebude místo, kde se zbavit odpadní vody, budou jí mít kdesi v pangejtu, zkrátka, Norové to ví.

Nordkapp - Norsko 

Z téměř nejchudší země v Evropě se díky rozumné vládě stala druhá nejbohatší, která velmi rozumně hospodaří se svým národním pokladem. Smekám klobouk a fandím jim i přes tu pro nás velkou drahotu.

Finsko nás dost zklamalo. Země tisíců jezer, pokud je teda vůbec uvidíme. Je to vlastně jedna velká rovina plná lesů, ve kterých se ukrývají ty tisíce jezer.

Polární kruh - Finsko

My jsme jich za celou cestu přes Finsko viděli pár. Je to země plná borůvek a hub. Křemenáči a kozáci by se tu dali sekat kosou. Na severu jsme potkali spousty sobů a losů, kteří si z aut nelámou hlavu. V jednom z jezer měl Zdenda svůj životní rybářský úlovek, 120 cm velkou štiku, ale jinak, po Norsku je to studená sprcha. Jakmile se přejedou hranice s Norskem, okamžitě se ocitneme v jiném světě. Domy jsou daleko chudší a péče o své okolí je někde úplně jinde než u sousedních Norů. První co každého hned praští do očí, jsou podivné, většinou polorozpadlé poštovní budníky na silnici u každého domu. Po téměř celé trase není jediné odpočívadlo s toaletou a to nemluvím o možnosti natankovat vodu.

Helsinky - Finsko

Zkrátka, Finskem jsme projeli a byli jsme rádi, že už jsme v Helsinkách a jedeme na trajekt.

Letos na podzim projíždíme Balkánské země a musím říct, že nás velmi mile překvapili. Všechny. Nádherná Albánie, která se pro turisty pomaličku probouzí k životu. Albánie je velmi milá a příjemná země, kde se nám hodně líbilo, a jen jsme litovali, že nemá delší mořské pobřeží.

Ksamili - Albánie

Rádi bychom zde byli mnohem déle, ale i tak jsme si Albánii užili vrchovatě. Opět mohu jen říct, velmi, velmi příjemní lidé a pro nás i příjemné ceny potravin. Což je taky důležitá stránka věci. Každopádně, Albánie je dost osobitá a je potřeba se zastavit a trochu si o Albánii přečíst, co je to za zemi, jak vznikla a co vše má za sebou. Pak mnohé pochopíme. Jistě, je tu nepořádek a jsou to bordeláři, ale nijak valně nepředčí Italy nebo Řeky. 

Berati - Albánie

Jenže oni to vše umí dohnat svojí úsměvností a pohodou. Nikdo se nás nesnaží obrat, okrást, přechytračit a podvést. Tady je vše tak nějak přirozené a slušné. Plně chápu cestovatele, kteří si Albánii oblíbili a každým rokem se sem rádi vrací.

Makedonie byla pro nás snad nejpříjemnější ze všech Balkánských zemí. V Makedonii jsme byli poměrně dlouho na to, abychom se tu opravdu cítili moc hezky.

Skopje - Makedonie

Navštívili jsme tu několik památek a hlavně nás uchvátil Ohrid se svým krásným jezerem a nesmírně příjemným městem. Opět tu byly parádní trhy se zeleninou a ovocem, po kterých se nám tolik stýskalo z Turecka. Potraviny jsou tu za velmi přijatelné ceny a o zelenině a ovoci snad ani nemá cenu hovořit.

Ohrid - Makedonie

Tak nízké ceny nebyly ani v Turecku na trhu a to už je co říct. Každopádně, lidi jsou naprosto úžasný, milý, komunikativní a usměvavý. Makedonie bude velmi oblíbená destinace, pokud se cestovatelé zbaví obav z migrantů. Přestože jsme se vlastně pohybovali v té jejich Albánské trase, žádné migranty jsme nepotkali.

Bosna i Hercegovina je velmi podobná Srbsku.

Sarajevo - Bosna a Hercegovina

Byli jsme v této zemi jen velmi krátce a jedinou vzpomínku máme, že je to pohodová země, kde není jediný problém. Výlet po Visegradu byl jen malým zastavením, ale ještě se rádi zastavíme v Mostaru, který uvažujeme navštívit.

Sarajevo - Bosna a Hercegovina

Je poněkud z ruky a stranou od moře, ale vše záleží na veliteli vozu, počasí a času.

Srbskem jsme jen prolétli. V Srbsku jsme byli jen pár dnů, ale zato to byly krásné dny. Moc se nám v celé zemi líbilo a je veliká škoda, že spousta cestovatelů jede Srbskem jen po dálnici a pak z té krásné země nemá zhola nic.

Zlatibor - Srbsko

Srbsko se dá celé projet mimo dálnici po velmi slušných silnicích a dá se poznávat, jak tu lidi bydlí a žijí. Musím říct, že moc hezky. Všude, kde jsme zastavili ať už na nákup, nebo na noc, jsme byli spokojený, neměli jsme žádný incident nebo problém. Natankovat vodu není nikde problém a na požádání je všude vody dost a dost.

Niš - Srbsko

Cenově velmi příjemná země a ta část Srbska, kterou jsme projeli, byla velmi zajímavá a krásná. Jen namátkou připomenu Zlatibor, Niš a hlavně překrásný kaňon Upča. Ten by si žádný cestovatel neměl nechat ujít.

No a už tu máme poslední země ze středu Evropy. Česko s Moravou a Slezskem, Slovensko a Maďarsko. Maďarskem jsme projeli celkem čtyřikrát a vždy jinou oblastí.

Budapešť - Maďarsko

Ale pokaždé jsme se zastavili v menších termálních lázních, kterých je plné Maďarsko. Navštívili jsme oblast Tokaj známou Tokajským vínem, dále jediné Maďarské pohoří Mátra, nekonečné roviny od Budapešti až k Rumunským hranicím. Putovali jsme po řece Tisze a Dunaji, podél Ukrajinských a Rakouských hranic. Celé území jsme procestovali mimo dálnici a byl to někdy docela zážitek.

Jasberény - Maďarsko

Mimo dálnice jsou zapadlé vesnice, které jsou občas velmi zajímavé. Tam, kde je hlavní tah, je to v pohodě, kousek stranou, je to o místních silnicích, které se proplétají poli, sady a vesnicemi. Někdy jsem měla pocit, že na maďarský venkov se drobet pozapomnělo.

Slovensko je také ještě z velké části před námi. Sice jsme jím projeli, ale jen velmi lehce a velmi rychle.

Spišský hrad - Slovensko

Pár památek jsme si nemohli nechat ujít, ale na naší trase jsme neměli moc prostoru a hlavně času na výjezdy za poznáním. Slovensko tak jako Čechy a Moravu si necháváme na později.

Bratislava - Slovensko

Teď nám Slovensko posloužilo vysloveně jako tranzitní země.         

Česko a Morava má totožný osud jako Slovensko a Maďarsko. V Čechách si vždy slibujeme, že v době návratu a v čase, který strávíme doma pobíháním po úřadech a sezením v různých ordinacích vyšetříme pár dnů a projedeme si nějaké památky, ale čas tak rychle uteče a my už jsme na cestě dál.

Praha - Čechy

Letos v létě při našem návratu jsme alespoň splatili velký dluh, který k naší rodné hroudě máme. Protáhli jsme všechny zahraniční návštěvníky našich stránek historickou Prahou. Jeden den jsme věnovali pochodovému cvičení po jejích pamětihodnostech. Moravě jsme se věnovali mnohem více.

sv. Jan Nepomucký - Žďár nad Sázavou - Morava

Tři navštívené památky UNESCO v tak krátkém čase, který v domovině obvykle setrváme, mluví za vše.

V google map vytváříme naší časovou osu a takto vypadá po dvou letech.

Severní část naší časové osy

Casova-osa-severni-cast-do-konce-roku-2016

Jižní část naší časové osy

 Casova-osa-jizni-cast-do-konce-roku-2016

No a tím bych asi uzavřela mojí, naší, úvahu o dvouletém putování Evropou podél mořského pobřeží, které jsme si stanovili jako cíl na deset let našeho života. Dva roky máme úspěšně za sebou. Dva nádherné roky plné poznávání, zkušeností a radosti ze života. Může se stát cokoliv, může přijít nemoc, můžeme přijít o auto, můžeme něco zanedbat anebo, můžese jen osud proti nám postavit a my se budeme muset zastavit a putování z nějakého důvodu ukončit. I tak si, ale budeme moci říct, že každý den z těch dvou let stál za to a určitě si řekneme, udělali jsme správné rozhodnutí, udělali jsme to nejlepší, co jsme mohli.

Webové stránky zdarma od BANAN.CZ | přihlásit se | mapa stránek | diskuzní fórum | výměna odkazů

BANAN.CZ