Zaujalo nás...

NAŠE AKT. POZICE

 do 19.06.2019

klikni na modrý odkaz níže plné funkce pouze v PC mobil ukazuje jen foto

smile

Tady dnes jsme



Malé ohlédnutí za Balkánem - podzim 2016

 Blíží se nám třetí Vánoce a my jsme už zase několik měsíců na cestách. 

Tentokrát jsme projeli Balkánské země a musím říct, že mě, nás, velmi mile překvapily. Trasu jsme měli naplánovanou tak, že jsme jeli skrz kousek Maďarska do Srbska a dál do Makedonie a hlavně do Albánie. Tam jsme se napojovali na Středozemní moře a putovali podél pobřeží směr Itálie.  Jediné co nás hodně limituje je, že náš plán je putování podél pobřeží a pak všechny výlety do vnitrozemí jsou jaksi na víc. 



Nicméně, putování Srbskem se nám ohromně líbilo. Kdesi na Karavanu jsem četla, že Srbsko je o ničem. Není to pravda, pokud nejedu po dálnici. Ovšem, putování po dálnici je o ničem snad všude a je to jen co nejrychlejší způsob dostat se z bodu A do bodu B. Nicméně, Srbsko se nám velmi líbilo a lze ho celé, napříč projet bez použití dálnice, po velmi slušných silnicích a při té příležitosti, navštívit spoustu krásných míst.

Hlavně jsme se několikrát dali do řeči s místními lidmi, kteří jsou velmi příjemný, usměvavý a milý. Oni rozumí nám a my jim.

Celé Srbsko jsme neměli jediný problém s policií, že bychom někde stáli špatně, neměli jsme jediný problém s místními, ba naopak. Vše je v pohodě a bez problémů. 



No a už máme Makedonii. Mířili jsme na Ohridské jezero s tím, že jsme si před vjezdem do Albánie odskočili, asi naposledy do Řecka, do Thermopyl. Do Thermopyl jsem už zvala a tak je jen připomenu. Thermopyly jsou úžasná přírodní záležitost díky termálnímu prameni, který se mění v nádherně teplou termální řeku a cestovatelé po Řecku by si Therrmopyly neměli nechat ujít. Když už ne kvůli koupání, tak určitě kvůli nádhernému pomníku a místu jedné z nejslavnějších bitev, o které se dodnes, doufám, učí děti ve školách. Ale my jsme ještě stále v Makedonii u Ohridského jezera, které mohu všem jen doporučit. Ohridské jezero je nádherné, s absolutně čistou vodou a nesmírně milými lidmi.

Spali jsme skoro týden na velkém volném parkovišti hned vedle města Ohrid, kam jsme chodili na nákupy a hlavně do tržnice pro ovoce a zeleninu. Makedonie, podobně jako Srbsko je pro našince zemí zaslíbenou. Cenově je to pro nás úžasná země, kde je vysloveně laciná zelenina a ovoce. My jsme byli v Makedonii v době, kdy vrcholila sklizen hroznů a všude byly za hubičku. O ceně paprik a rajčat snad ani nemá cenu povídat. Tak směšné ceny neměli ani v Turecku.

Když už jsme u Ohridského jezera, můžeme si udělat několik výletů do okolí a prohlédnout si pár historických zajímavostí. Ale to už je na každém. Určitě je dobré mít sebou průvodce, protože těch zajímavých míst je hodně.

Každopádně, my jsme stáli hned vedle velmi pěkného kempu skoro týden, naprosto v pohodě a všude se dá krásně koupat. Ceny kempů nevím, ale obecně je v Makedonii velmi lacino a tak předpokládám, že i cena za kemp nebude nijak astronomická. Jinak, co říct o Makedonii.

Nádherná země, milý a velmi komunikativní lidé, všude se dá pohodlně parkovat, spousta vody k načerpání, laciná nafta a plyn, vynikající zelenina a ovoce, laciné potraviny ve skvělém výběru, výborný chleba a hlavně množství sýrů a nakládaných oliv za úžasné ceny.

Neskutečné ceny kávy v restauracích a k tomu, když přihodím permanentně usměvavý lidé a pocit absolutního bezpečí, je obrázek Makedonie úplný. 

Díky malému odskoku do Thermopyl jsme se dostali do Albánie z jihu, od města Sarande. Přestože jsme na tak zvané Balkánské trase migrantů, s migranty máme smůlu.

Všechny hraniční přechody, které jsme projeli, jsou povětšinou téměř liduprázdné a bez známky obyvatel jiné barvy pleti, než jsme zvyklý. Někdy hrajeme s celní kontrolou přesilovku anebo, početní síly jsou těsně vyrovnány. Očekávala bych nějaké manévry, zábrany, zvýšenou ostrahu, ale nic takového se tu neděje. Dokonce jsem četla, že na Ohrid a dál do Albánie se nepojede z důvodů toho, že osádka nemá náladu se koukat na manévry vojáků a celníků na vodě Ohridského nebo Prespanského jezera, podél vody a vůbec.

Zlatý oči. Těch pár policistů, které jsme potkali, se chovalo spíše mile a úslužně a rozhodně nepůsobili nijak rušivě a pokud bych použila slovo represivně, tak to bych je vyloženě urazila. Jedině v Turecku jsme se setkali s tím, že policista zvedne ruku na pozdrav a teď ještě v Albánii. Čekali jsme na balíček skoro týden ve městě Berati, kam jsme si odskočili, od moře směrem do vnitrozemí na památku UNESCO. Opět, stání absolutně v pohodě, bez problémů a jakýchkoliv incidentů. Mohu říct, že Albánie má pro nás jen samé klady a pro mnohé skeptiky, bohužel, zápory bych musela velmi složitě hledat. Opět co říct k Albánii. Není vůbec nutné se pouštět do kopců a projíždět horská sedla a údolí. I pobřeží je krásné a určitě splní očekávání i náročných cestovatelů.

Opět se dá téměř všude pohodlně parkovat, pohodlně stát a není problém snad s ničím. Opět je zde plno vody, která se dá pohodlně natankovat u každé pumpy, stačí si jen říct. Opět máme úžasné ceny potravin a ovoce a zeleniny. Opět tu máme naprosto skvělé lidi. Plně chápu cestovatele, kteří každoročně alespoň na pár dnů jedou do Albánie nebo Makedonie. Obě dvě země na nás nesmírně mile zapůsobili a kupodivu jsme se tam cítili velmi příjemně. Jistě, jsou to bordeláři, se zvykem, zbavit se všeho nepotřebného tam, kde to nejméně bolí, hlavně, dál od svých dveří. Nicméně, není to až tak tragické a mnohé oblasti Řecka nebo Itálie by mohly s Albánií směle soutěžit.

Spíše je to o tom, že jakmile se čeští cestovatelé zbaví strachu a zbytečných obav, budou velmi mile překvapeni a pevně věřím, že srdečnost a pohoda místních bohatě vynahradí pohled na nepořádek okolo měst a popelnic. Jediné, čeho jsme opravdu velmi litovali, bylo, že má Albánie tak krátké pobřeží a my tam nemohli strávit více času. 

Pokud budu pokračovat přes Černou Horu, která má taky velmi zajímavé a hezké pobřeží, a tady nám, jako poutníkům po vlastní ose začínají problémy, na které nejsme zvyklý.

Už se začínají kupit různá omezení, která nás ženou do placených stání a kempů. Začínají se objevovat různá omezení, příkazy a zákazy.

Černá hora už není tak laciná, výhodná a příjemná. Naštěstí jí je jen kousek a můžeme směle a briskně vjet do Chorvatska. Několikrát jsem na stránkách slibovala, že se budu snažit psát o Chorvatsku objektivně a nezaujatě. Objektivně mohu jen říct, že je to země, která umí vyhnat bydlíky ze všech míst kromě placených parkovišť a kempů. Objektivně, tak drahé vstupy na památky se hned tak nenajdou.

Končíme pobyt v Chorvatsku a mohu jen říct, sláva, jedeme už směr Itálie. Je obrovská škoda, že v Chorvatsku je pro nás nejbližší kloudné moře a že bohužel, mnoho rodin, pokud chce s dětmi k moři a nestrávit na cestě několik dnů, musí právě do Chorvatska. Věřím tomu, že nebýt výhodné blízkosti, mnoho bydlíků by jelo někam úplně jinam. Pravdou je, že jsme navštívili i velmi krásnou Paklenicu a nenavštívili jsme žádný ostrov. To je fakt a určitě jsme mnoho krás z Chorvatska neviděli. Víme, že mnoho cestovatelů míří právě na kouzelné ostrovy a jsou velmi spokojený. Jsem tomu ráda, ale náš plán je objet Evropu po pobřeží a ostrovy jsou přeci jen trochu mimo naší trasu.

Další velmi zajímavý a krásný přírodní park Plitvická jezera máme projeté již z minula. Chorvati jsou, podle mého národ, který se naučil, nebo který umí nahnat bydlíky a návštěvníky přesně tam, kam chce a kam potřebuje. Do kempů, apartmánů a hotelů. Neexistuje parkoviště, které by mělo toaletu, neexistuje parkoviště, které by mělo jakékoliv zázemí. O stáních, kde by byl stůl s lavičkou a mohli jsme se tam třeba jen naobědvat, nemá cenu ani hovořit. Velká drahota v obchodech nás velmi rychle vyléčí z nějakého přehnaného nakupování potravin. Velmi jsem minulou zimu hořekovala nad cenami potravin v Řecku, ale v Chorvatsku je to stejné a mnohdy, mnohem horší. Ceny zeleniny, ovoce, masa, vajec, chleba, zkrátka všeho jsou velmi vysoké, a pokud se nezaměříme na Lidl nebo Kaufland a slevové akce, je to dost velká mizérie. My jsme měli obrovskou kliku, že jsme se zde ocitli v době, kdy právě vrcholila sklizeň citrusů, hlavně mandarinek. U silnice se daly koupit za neuvěřitelných, v přepočtu 6,- Kč za kilogram. V životě jsme tolik vynikajících mandarinek nesnědli a už asi nesníme. Jinak, abych už ukončila své zamyšlení, Chorvatsko mě ničím neoslnilo, nepřekvapilo a tak nějak splnilo veškerá naše očekávání. 



Za naší posádku mohu jen říct, že Makedonie a Albánie by nad Chorvatskem hravě a s přehledem vyhrála na celé čáře o několik koňských délek. 

Webové stránky zdarma od BANAN.CZ | přihlásit se | mapa stránek | diskuzní fórum | výměna odkazů

BANAN.CZ