Dánsko je hlavně krásné a proto, vítejme v Dánsku. léto 2017
Třetí léto trávíme dalším putováním po Polsku, tím jsme tuto zemi mohli uzavřít a Německem jedeme do Dánska. Sice jsme nebyli v Dánsku až tak dlouho, abych mohla psát nějaké zasvěcené komentáře, ale je to země, která si zaslouží aspoň pár řádek. Z Dánska jsem měla hodně obavy, jak to budeme zvládat. Co? Všechno! Jeli jsme patřičně vybavený, tím myslím průvodce, dostatečné zásoby potravin, plné bomby plynu, a hlavně jeli jsme natěšený na zemi, kterou téměř všichni jen rychle projedou a kde se vlastně nikdo moc nezdržuje. Dánsko jsme opět objeli celé podél pobřeží a samozřejmě jsme k tomu přibrali i hlavní ostrovy. Dovolím si tvrdit, že čím je země chudší nebo naopak čím je země bohatší tak tím jsou lidé příjemnější, milejší, zákazy jsou minimální a pokud jsou, tak jsou dodržovaný, lidi se zdraví a hlavně, usmívají se! Je jedno, jestli jsou pekelně chudý jako v Turecku v Kurdské oblasti, kde se na nás všichni usmívali a měli srdíčko na dlani nebo v Norsku, kde jsou zase pekelně bohatý a taky se usmívají, protože mají proč. Dánsko je hned po Norsku jedna z nejbohatších zemí a je to znát na každém kroku. Tak jako v Norsku se téměř nikde neřeší stání na divoko, tak jako v Norsku je tu nádherná příroda, která si zaslouží smeknutí klobouku, a tak jako v Norsku se na nás všichni usmívají, všichni se zdraví na potkání a všichni jsou v pohodě. Nevím, jak dalece jsou v soukromých životech tak happy, ale rozhodně je velmi příjemné, když jsme ráno před autem a místní se nás zeptá, jak jsme se vyspali, nebo jestli je vše v pořádku, jestli jsme v pořádku. Zase se mi chce napsat vykřičník, ale těch by bylo moje zamyšlení nad Dánskem plno. Takže se omezím jen na konstatování a nebudu používat tak údernou interpunkci nebo lépe, výrazivo.
Pokud je čas a možnost, což je velmi relativní pojem, tak doporučuji, jednoznačně projet a objet Dánsko kolem moře a pak nemineme spoustu nádherných míst. Je opravdu škoda, že hodně cestovatelů Dánskem jen prolétne, protože Dánskem cestuje do Norska, nebo naopak už jede z Norska zpět. Dánsko je opravdu velmi drahé, ale pro obyčejného českého cestovatele tak jako jsme my, se vyplatí, na cestu se řádně připravit a pak není cestování až tak drahé.
Popsání cesty jako takové by bylo strašně zdlouhavé, nudné a fádní, a tak se zaměřím jen na směr.
My jsme zvolili cestu podél východního pobřeží na Kolding a odtud na ostrovy Fyn, Mon a Sjaelland. Největší ostrov Sjaelland s Kodaní je nádherný. Podél východního pobřeží nemineme Stevns Klint a ohromné útesy, prastaré městečko Koge a samozřejmě Kodaň. Dál na sever známý Kronborg Slot, který je úžasný i jen při prohlídce z venku a nejsevernější místo ostrova Gilleleje. Pak už můžeme pokračovat dolů, zpět, pro změnu podél západního pobřeží a nemineme další dánské krásy jako je Roskilde a Trelleborg. Jakmile se vrátíme na Jutský poloostrov, máme mnoho možností, kudy se vydat. Jestli prozkoumat vnitrozemí, nebo se opět držet pobřeží a hezky si Dánsko obkroužit. Naše zaměření a náš plán a cíl je objet Evropu podél pobřeží a my teda jedeme z Koldingu až do Skagen a podél východního pobřeží zpět. V Dánsku jsme byli něco málo přes měsíc a myslím, že je to pro první seznámení s Dánskem, tak akorát. Máme spoustu zážitků a vyfoukaný jsme na celý zbytek života. Je potřeba počítat s nikdy neutichajícím větrem. Místním vítr nevadí, ale turistu poznáme podle pokrývky hlavy. Téměř každý cizinec má na hlavě čepici, klobouk, šátek, kulicha a je to nezbytné. Několikrát jsme díky větru opustili překrásné místo na pláži a jeli se skovat do města, do průmyslové zóny. Po 14 dnech větru jsme hledali místo na stání nejen aby bylo místo hezké, s výhledem na moře, ale a to hlavně, aby bylo pokud možno chráněné od větru.
Dánsko je kouzelné, nádherné, jedinečné. I tady je dánská verze hygge ( hüke ), což znamená pohodu a útulnost. Tak jako v severském trojlístku Norsko, Finsko, Švédsko, tak i tady je dlouhá zima, která dělá spoustě lidem problém. Ikdyž se tady narodí, přesto je to fenomén, se kterým se mnoho Dánů špatně vyrovnává a pak nastupuje přátelskost a starost o souseda nebo jenom o člověka, který je sám. Všichni tady mají překrásně vyzdobené domy, okna plná svíček a váz a různých ozdob. V Norsku jsme obdivovali ohromné verandy, které jsou téměř u každého domu plné křesel, lehátek, stolečků a květin v ohromných květináčích. Tady zase mají zálibu ve velikých prosklených altánech, které jsou v zimě vyhřívané a opět překrásně zařízené. Proutěný nábytek, komody, stolečky a všude barevné polštářky a přes křesílky přehozené kožešiny. Za celý měsíc jsme tam neviděli nikoho posedávat nebo si užívat krásného místa a neviděli jsme jediný altán který by nebyl vycíděný do absolutní dokonalosti. Celou cestu po Dánsku jsme přemýšleli, kdy dánské hospodyňky myjí okna a ty svoje ohromné prosklené altány. Za celou dobu jsem neviděla jedinou ženu, muže, úklidovou firmu, zkrátka kohokoliv mýt okna a my jsme měli každý den, každé ráno okna plná prachu. Předpokládám, že kdybychom nemyli okna u auta dva až tři dny, nebylo by přes ně vůbec vidět. Všudypřítomný vítr zvedá ohromné množství prachu z písku, z polí a od pobřeží a my jsme se měnili v šedohnědou masu, která do klasické elegance našeho Flíčka měla hodně daleko.
Dánové jsou velice milý lidé, kteří pořád zdraví, usmívají se a chtěli by si povídat. Hodně byli zvědavý odkud jsme a kam jedeme. Přesto, že si tady na množství turistů nemohou stěžovat, tak vstřícnost a zájem je udivující. Nejsme na takovou srdečnost zvyklý a chvilku trvá, než se vyrovnáme se skutečností, že oni takový jsou a že to tak mají v sobě nastavené.
Stání v Dánsku je absolutně bez problémů a ohromné množství parkovacích míst vysloveně vybízí k zastavení a přespání. Vody je všude nadbytek. O vodu nemusí mít nikdo obavy. Množství veřejných toalet, kde se dá voda velmi pohodlně natankovat, množství různých odpočívadel s volně přístupnými kohouty s vodou je až zarážející. Jediné, na co je potřeba si dát trošku pozor je plyn. Dánové na plyn moc nejsou a hrstka plynových čerpacích stanic je rozprsknutá po celém Dánsku. Tuším, že jich je na celé Dánsko pět. Cena je oproti zbytku Evropy, a i Norsku vysoká, 42,- Kč za litr plynu je hodně. Je dobré s tím počítat, a ještě před vjezdem kdekoliv natankovat, jak říká Zdenda „do plnejch“ a vjet do Dánska s plnou bombou. My měli na měsíc bomby dvě a jen zkusmo jsme tankovali 4 litry. Chtěli jsme vědět, jestli tady fungují naše nástavce a jestli nám do bomb plyn natankují, ale máme vývod na karoserii. Takže, tankování je bez problémů, jen je potřeba čerpací stanice najít. Na to nám posloužila aplikace Plynové čerpací stanice v Evropě, kterou máme aktivní na stránkách v RPC – Rady porady na cestu. Na měsíc putování jsou dvě bomby tak akorát, ale my jsme to ještě jistili na jízdu přepínáním lednice na elektřinu. Protože jsme poměrně vysoko, a i když jsme měli počasí velmi slušné, tak občas jsme museli večer přitápět, a to pak plyn na měřáku ubývá dost rychle. Bývali bychom byli zvládli celou cestu na dvě bomby, ale měli jsme to tak akorát.
A už se dostávám k hlavnímu tématu, za což nás sice mnoho lidí odsuzuje, a ještě více kolegů pohrdá, a to jsou finance. Jak se okřídleně říká „peníze jsou až na prvním místě“. Ceny potravin a nafty jsem uvedla v kartě Nákupy na cestu a hlavně v kapitole Jak na nákupy v Dánsku. Jedním slovem, je tu skutečně dost draho. Nikde jsme se nesetkali s baleným ovocem a zeleninou po jednom kuse. Jedna brambora, sice hezká, ale doma máme totožné, nicméně cena 3 Dk za kus, a tak bych mohla pokračovat. Osvědčilo se mi zavařit maso do sklenic a vlastně vše jsem si sebou vezla. Samozřejmě, byli a jsme soustavně přetížený, ale není problém vše dokoupit až na okraji Německa a do Dánska jet plně vyzásobený. Nenalezla jsem snad žádnou potravinu, která by byla aspoň trochu cenově srovnatelná s námi. Jedním slovem, kdo byl v Norsku tak už ví a kdo tam nebyl, tak Dánsko je na tom cenově velmi podobně jako Norsko. Dánsko je velmi bohatá země, mají velmi vysoké platy a velmi vysokou životní úroveň. Tomu odpovídají i ceny v obchodech, restauracích a v potravinách. Samozřejmě, že jsme neodolali a tu naši kávičku jsme si na pěkném náměstí dali, to se musí, ale jak já říkám s rozumem v hrsti a s nohama na zemi. Pokud by se někdo žinýroval anebo mu bylo hloupé si na cestě kupovat potraviny do zásoby, mohu všechny uklidnit. Když jsem viděla narvané kufry potravinami kolegů z Německa, Francie nebo Holandska, kde jsou na tom finančně přeci jenom poněkud lépe než my, tak jsem si říkala, no to jsem teda břídil. Párkrát jsem kupovala mouku, chleba, trvanlivé mléko a olej. Klasicky mi došla zelenina do polévky a pár drobností. Takže, ano, dá se, ale pokud počítáme korunky, tak je dobré si vše sebou vézt a dokoupit jen to nejnutnější.
Kdo nikdy nechytil ani rybičku anebo, kdo není až tak velký rybář, tak v Dánsku, podobně jako v Norsku si přijde na své. V moři se samozřejmě může chytat bez omezení a z pobřežních mol a skalnatých vlnolamů Zdenda nachytal spoustu makrel a tresek. Měli jsme tolik ryb, že tak jak jsme odjídali maso z mrazáku, tak jsem zase zamrazovala ryby. Nedalo se to vše sníst a čerstvé ryby jsou výborné. Každopádně, určitě si do Dánska nezapomenout s sebou vzít jakoukoliv rybařinu a chytat a chytat. Zdenda hlavně chytal na malé rybičky a když neměl, tak na maso ze škebliček, které jsou narostlé na molech nebo kamenech.
Co ještě říct k Dánsku? Rozhodně aspoň jednou podniknout okružní cestu touto nádhernou zemí, kde se vše točí kolem Vikingů, kde je krásné už jen cestování, kde se může stát téměř kdekoliv, kde jsou všichni milý a příjemný a hlavně, kde si nás, turistů váží a nehází nám zbytečné klacky pod kola. Kde se nesnaží v plné sezoně šroubovat ceny parkovišť a kempů na maximum, kde není problém snad s ničím.
Dánsko nás ohromně nadchlo a moc se nám tam líbilo.