Klikni na odkaz níže:
Vydejte se s námi na cestu
Pomalu a jistě se přibližujeme k hranicím s Portugalskem a co bude dál to se ještě uvidí.
Za sebou máme tři dny, kdy nám průběžně a permanentně pršelo, foukal vít, občas bylo sluníčko, ale tak nějak, stále je stejné počasí.
Bohužel, naše kamarádka Windyty velmi spolehlivě předpovídá počasí, a to mě docela štve. Víme, že sluníčka si tady moc neužijeme ani do budoucna. Možná někdy po Novém roce, a to ví jen ten pán nahoře a my se necháme překvapit.
Co je udivující, velmi rychlá změna počasí. Noc je jedna hvězdička, a to nám dává naději, že se předpověď sekla, jenže, vstáváme s deštěm, ale než se nasnídáme, je krásně modrá obloha.
Ha, přeci jenom bude hezky! Než odjedeme, což je zhruba kolem desáté, opět leje jako z konve a tak to probíhá celý boží den.
Včera jsme šli do starého města Pontevedra. Vycházíme za sluníčka a za sluníčka jsme se vrátili.
Ovšem je důležité podotknout, že během 3 hodin jsme několikrát zmokli a když k tomu přihodím silný vítr a teplotu kolem 10 °C, no, nic moc.
Na Silvestra bychom se měli setkat se Zdendou a Alenkou, kteří jedou na zimu do Španělska a my bychom se měli k nim přidat nebo oni k nám, každopádně, to je jedno, hlavně, že se setkáme a společně pojedeme někam dál, tiše doufá, že konečně do toho tepla, nebo mě už z toho počasí švihne.
Pod námi, směrem na jih, je několik přírodních koupališť, a tak máme na Silvestra sraz u jednoho z nich.
Měla by tam být úžasně teplá voda, auto bychom měli mít kousek od sebe, a tak by náš společný první den neměl mít chybu.
V posledních dnech jsme si projeli spoustu maličkých měst a spali jsme v Vilagarcia de Arousa a O Grove.
O Grove je proslulé chovem všech možných mušlí, škeblí a krevetami počínaje a langustami konče.
Vlastně projíždíme jedním přístavištěm za druhým, kde se třeba ze sádek u pobřeží přivezou ohromné svazky ústřic, které se šíleně pracně odlupují z usazenin.
Uměle odchované ústřice jsou vytažené z vody lodním jeřábem a přivezené do přístavu. Tam už čekají ženy a muži, ti co do noci osekávají z ústřic přebytečné usazeniny.
Veliký snop je zavěšený ve výšce na lodním jeřábu a nejdřív je řádně a dlouze velkým proudem vody očištěn od bahna a nečistot. Pak jsou odděleny jednotlivá lana porostlá ústřicemi a poměrně jednoduchým strojem jsou z lan jakoby sejmuty a jdou do bedýnek.
Každý pracovník má v ruce zajímavý, speciální sekáček a tím osekává z ústřic nadbytečnou usazeninu, protože jinak by byly ústřice zbytečně veliké.
Ústřice jsou skládány do bedýnek, pak se dál třídí podle velikostí a ihned expedují k zákazníkovi.
Ústřice se jedí syrové, takže u zákazníka a v obchodem musí být velmi brzo. Na rozloupnutí ústřic jsou speciální kleštičky, a po rozloupnutí je ústřice zakápnuta citronem, což ji usmrtí, lžičkou se uvolní a vysrkneme do úst maličké tělíčko ústřice.
A to je celé. V mnohých zemích jsou ústřice považovány za lahůdku. Zrovna tak vynikající a poměrně drahé langusty.
V této oblasti se poněkud změnil ráz krajiny. Vysoké útesy poněkud ustoupil zvlněnému a už ne tak vysokému a divokému pobřeží.
Vlny se tady roztahují do mělkých lagun, což musí být na léto mnohem příjemnější.
Také je tu o poznání více hotelů a hotely jsou vyšší, než jsme si tady zvykli vídat.
A hlavně, co nás velmi udivuje, ale nevíme, jaké jsou tady pravidla hry, je velký počet domů, které jsou vysloveně rozpadlé.
A to nejen na vesnicích, ale i ve městech. Není vůbec výjimkou vidět nový dům, vyloženě přepychový a vedle něj,
na vedlejší parcele dům, který má jen obvodové zdi a uvnitř rostou už stromy.
Dokonce i v centru města není neobvyklé mít řadu pěkných, zrekonstruovaných domů s perfektní fasádou a v té řadě je dům, který vyloženě pláče po rekonstrukci, ale té se mu hned tak nedostane. Je to hodně ošklivé a rozum nám to nebere.
Udivuje nás, že město nezakročí proti vyloženým troskám, které hyzdí město. Pokud by takové domy byly na okraji města, neřeknu, ale na pěší zóně, nebo v centru historického města je to zkrátka podle mne škoda.
Jednoznačně, řekli bychom, že Galície je ze severní části Španělska nejchudší a zároveň není, zkrátka není tak malebná jako její sousedé v čele s překrásným Baskickem.
Baskicko nás jednoznačně uchvátilo. Zítra už dojedeme na hranice s Portugalskem a tím ukončíme cestu severním Španělskem podél Atlatiku.
Video pro dnešní den 27.12. klikni na tento odkaz.
Trasa 27.12.2020
Trasa 28.12.2020
Trasa 29.12.2020