Hledat

Toplist

Menu

Videa - A léta běží

Zaujalo nás...

NAŠE AKT. POZICE

Hledej v kalendáři podle dnů měsíců a roků

• ostrov Reichenau UNESCO - Bodamské jezero - Bádensko - Württenbersko - Německo

  31.7.2021

  Nastal čas přesunu na další místo. Cestou na kolech jsme zahlídli velké parkoviště v průmyslové zóně, kde bychom mohli stát spolu s kamiony.

  

  Jak už jsem se zmiňovala, v okolí Bodamského jezera nemá cenu hledat místo na stání, aniž bychom platili. Všechna místa jsou placená, jakékoliv, byť sebemenší parkoviště je buď soukromé, nebo jen pro osobní auta, což my jsme taky, ale poněkud větší anebo, a to většinou s platebním automatem a armáda kontrolorů hlídá, zda mají všichni lísteček o zaplacení za oknem. A to není jen o tom, jestli mají lísteček za oknem, ale kontrolor se pěkně nakloní a studuje, jestli na lístku je správně čas versus platba.

  

  Němci jsou na to navyklý a mají takové maličké kapsičky zevnitř přilepené na čelním okně a tam zastrkují lístek z platebního stojanu. Vyhnou se tak případnému zapadnutí lístku kamsi do útrob motoru ofukem předního skla a následnému problému s pokutou za nezaplacené parkování. Tak uvidíme, kde nakonec zaparkujeme. Zdenda v parkování mezi kamiony nevidí absolutně žádný problém, a protože na takovýchto parkovištích sám stál víc jak třicet let, nemá smysl, abych se já nějak stresovala. V plánu je výlet na klášterní ostrov Reichenau, UNESCO památka, zítra má celý den pršet, tak možná pojedeme ještě dneska. Nejdříve ale musíme natankovat vodu. Už jsem zde dávala tip na bezplatnou vodu v Konstanci, a tak tam jedeme.

  

  Ostatně, máme to skoro při cestě a tak není problém zajet na servisní místo, zbavit se všeho co nepotřebujeme a jet dál. Zde jsou souřadnice místa a řekla bych, že je to široko daleko voda zdarma. Už jsme za vodu v Německu platili a obyčejně je to 1–2 eur za cca 10 min puštěného kohoutku, což nám dalo nějakých 80 l anebo je to za 100 l, jak kde. Ceny, doba a množství se dost liší a je potřeba netankovat na poslední chvíli, protože pak bereme vše, co je. Setkali jsme se s poskytovatelem vody v kempu, kam jsme si mohli z ulice zajet natankovat vodu, ale to byl vyloženě zloděj, protože tam si jezdili všichni hosté kempu pro vodu a ten chtěl dokonce 4 eur za 80 l!

  

  Na parkoviště mě ohromně pobavila paní z obytky hned na kraji. Velká nová obytka nad 3,5 t a starší paní mě hned odpověděla na pozdrav, mile se usmívala, a protože několikrát vyšla z auta tak nešetřila úsměvy, a nakonec nám popřála šťastnou cestu a ještě zamávala, tak jsme jí oba dva mávali na rozloučenou, rozum mi to nebral, protože Němci v Německu neumí ani odpovědět na pozdrav, koukají jako vyoraná myš a tváří se jako když je nadloube. A najednou se někdo může strhat, to není normální. Samozřejmě, obytka má Nizozemskou značku. Holanďani jsou normálně srdečný a zvlášť tak daleko od domova. Paní zřejmě chyběla trocha srdečnosti, a protože docela určitě poznala, že jsme taky daleko od domova a že jsme veskrze slušný a příjemný lidé, tak jsme se zdravili jako o život.

  

  To je jediné, co mi v Německu chybí, srdečnost. O Němcích se říká že jsou studený čumáci a je to většinou pravda. Ani větší děti neumí odpovědět na pozdrav, který vždy doprovodím úsměvem, spíše se koukají vyjeveně. Setkali jsme se s několika německými kolegy, kteří byli velmi příjemný, ale to bylo mimo Německo. Zkrátka, chybí jim jižanská srdečnost, upřímnost, laskavost.

  

  Zdravení, byť zkrácené, pokývnutí hlavou, mávnutí rukou na pozdrav anebo se dát do řeči. Omlouvám se všem našim přátelům z Německa, ale tak to cítíme. Stačí trochu déle pobýt ve Španělsku nebo v Řecku, Itálii, a to nemluvím raději ani o Turecku, Albánii, pobaltských zemích, severských zemích, rozdíl v komunikaci je ohromný. Němci se se srdečností, se srdíčkem na dlani a úsměvem pro ostatní zkrátka nerodí.  

   

  Maličká ostrov Reichenau je od nás pár kilometrů a na nic nečekáme a jedeme. Tři kostely, klášterní budovy a dalších deset budov na ostrově jsou označeny za kulturní památky mimořádné hodnoty.

  

  Byly také zapsány jako celek na seznam světového dědictví UNESCO. Ovšem maličko mi uniká ohromné množství skleníků, které je všude kolem nás.

  

  Dočetla jsem se, že je to docela boj, skloubit potřebu místních a ochranu památek a jejich okolí.

  

  Proto byl vypracován jakýsi územní plán, co je ještě pod ochranou UNESCO a kde a co se může nově stavět. Největší problém je v tlaku místních na nové skleníkové plochy a že jich tu všude je.

  

  Mám dojem, že snad u každého domu je ohromný skleník.

  

  Všude se tu prodává zelenina v takovýchto domečkách, kde je několik bedýnek se zeleninou, cena a kasička.

  

  Některé ceny jsou hodně vysoké, ale dá se koupit i celkem výhodně.

  

  My si koupili maličké okurky hadovky a tři papriky.

  

  V jádru je to drahé. Pytlíček okurek za euro a tři papriky druhé jakosti taky za euro, ale je to čerstvé a my je máme k dnešnímu obědu.

  

  Ostrov je malý a projeli jsme ho, jak se jen dalo a jedem domů.

  

  Zaparkovali jsme nakonec u prodejny s obytnými auty a z Lidl, který je kousek máme díky anténě internet.

  

  Slaboučký, ale je.

  

  Tak alespoň můžeme vložit dnešní den a Zdenda udělal večer moc hezké video z cesty.

   Video z dnešního výletu, klikni na tento odkaz.

   Dnešní trasa je: 

  

  

« Předchozí | Další »